Mince Karla IV. Lucemburského
Mince Karla IV. Lucemburského pocházejí z let 1346–1378, kdy vládl jako český král a od roku 1355 římský císař. Hlavní mincí jeho doby byl pražský groš z Kutné Hory, jehož jakost postupně klesala. Vedle něj razil drobné parvy a haléře a ze zlata jílovských a kašperských dolů dukáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Karel IV. Lucemburský (1316–1378) se narodil v Praze jako nejstarší syn krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a při křtu dostal jméno Václav. Roku 1323 jej otec poslal na vychování k francouzskému dvoru, kde se naučil latinsky, francouzsky, německy i italsky a při biřmování přijal jméno svého kmotra, francouzského krále Karla IV. Roku 1333 se vrátil do Čech a stal se moravským markrabětem.
V červenci 1346 byl zvolen římským králem a po otcově smrti v bitvě u Kresčaku se ujal vlády v Čechách. Roku 1347 jej Arnošt z Pardubic korunoval svatováclavskou korunou a 5. dubna 1355 byl v Římě korunován císařem. Roku 1348 založil pražskou univerzitu a Nové Město pražské a dal stavět Karlštejn. Zlatou bulou z roku 1356 zajistil výsadní postavení českého státu v říši.
K Českému království připojil Svídnicko, Javorsko, Horní Falc, Dolní Lužici a Braniborsko. Byl čtyřikrát ženatý a nástupcem se stal jeho syn Václav IV. Zemřel v Praze 29. listopadu 1378.
Mincovnictví za jeho vlády na rozdíl od země upadalo: jakost pražského groše klesla z 840 na 750 tisícin. Krátce před smrtí proto vydal se synem nový mincovní řád, který měl groš zlepšit, zlepšené groše se však nenašly. Zlaté dukáty se dělí na královské, ražené do roku 1355, a císařské po korunovaci. Razily se i parvy a duté jednostranné haléře. Podrobněji o jeho životě píše článek Karel IV. – příběh muže, který z Prahy udělal srdce Evropy.





