Mince Karla Josefa Batthyányho
Mince Karla Josefa Batthyányho pocházejí z let 1764–1772, kdy byl tento polní maršál a vychovatel budoucího císaře Josefa II. říšským knížetem. Jejich opis jej uvádí jako knížete Svaté říše římské, rytíře Zlatého rouna, polního maršála, skutečného tajného radu a ministra státní konference.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Karel Josef Batthyány (1697–1772) se narodil 28. dubna 1697 na zámku Rechnitz (Rohonc) v tehdejších Uhrách jako mladší syn hraběte Adama II. Batthyányho a Eleonory Strattmannové. Od devatenácti let sloužil v císařské armádě a vyznamenal se ve válce s Turky pod velením Evžena Savojského. Za války o polské následnictví bojoval na Rýně a v letech 1737–1739 znovu proti Turkům.
Za války o rakouské dědictví velel v Čechách a v Německu. V dubnu 1745 porazil u Pfaffenhofenu bavorsko-francouzské vojsko, čímž přispěl k füssenskému míru a vystoupení Bavorska z války, a byl povýšen na polního maršála. V letech 1743–1756 byl zároveň chorvatským bánem. Roku 1748 jej Marie Terezie jmenovala vychovatelem a později nejvyšším hofmistrem následníka trůnu, budoucího Josefa II.
Roku 1763 byl povýšen do knížecího stavu českého a uherského a 3. ledna 1764 se stal říšským knížetem. Téhož roku se stáhl do soukromí a zemřel 15. dubna 1772 ve Vídni. Jeho jediný syn zemřel už roku 1742, knížecí titul proto přešel na synovce Adama Václava. V Čechách vlastnil panství Dětenice a v letech 1728–1764 Nové Dvory u Kutné Hory. Jako říšský kníže razil vlastní mince; jejich opis začíná zkratkou CAROL. S. R. I. PRINC. DE BATTHYAN., tedy Karel, kníže Svaté říše římské z Batthyány.
