Mince Karla Josefa Lotrinského
Karel Josef Lotrinský (1680–1715) byl syn vévody Karla V. Lotrinského a habsburské arcivévodkyně Eleonory. Už jako patnáctiletý se stal olomouckým biskupem, kde je veden jako Karel III., a později i biskupem osnabrückým. Roku 1711 se ujal trevírského arcibiskupství a stal se kurfiřtem Svaté říše římské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Karel Josef Lotrinský (1680–1715) se narodil 24. listopadu 1680 ve Vídni jako druhý syn vévody Karla V. Lotrinského, jednoho z vítězů nad Turky u Vídně roku 1683, a Eleonory Marie Josefy, dcery císaře Ferdinanda III. Lotrinsko tehdy okupovala Francie a rod se proto opíral o habsburský dvůr. Vévodství získal zpět až po míru v Rijswijku jeho starší bratr Leopold, otec pozdějšího císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Mladší syn byl odmalička určen pro kariéru v říšské církvi, která mu měla zajistit postavení i příjmy.
Už jako dítě byl kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a v dalších kapitulách, od roku 1687 nesl titul lotrinského primase a od roku 1693 byl velkopřevorem maltézských rytířů v Kastilii. Olomoucká kapitula ho roku 1694 zvolila koadjutorem a v září 1695 nastoupil po zesnulém biskupovi jako olomoucký biskup Karel III. Papež mu však skutečnou správu svěřil až v dospělém věku, do té doby ji vedli administrátoři.
Roku 1698 byl zvolen také biskupem v Osnabrücku a stál tak v čele dvou diecézí najednou. V Olomouci pobýval jen tehdy, když musel, kdežto v Osnabrücku vedl nákladný dvůr. Velkou příležitost přinesl rok 1710, kdy ho trevírská kapitula zvolila koadjutorem, patrně i díky vysokým peněžním darům. Po smrti arcibiskupa v lednu 1711 nastoupil v Trevíru a stal se kurfiřtem, olomouckého biskupství se však musel vzdát.
Jako kurfiřt se ještě roku 1711 podílel na volbě císaře Karla VI. Trevírsko bylo za války o španělské dědictví obsazeno Francouzi, a tak sídlil v zámku Philippsburg v Ehrenbreitsteinu u Koblenze. Po uzavření míru dosáhl odchodu francouzských vojsk a v prosinci 1714 konečně vstoupil do Trevíru. O rok později, 4. prosince 1715, zemřel ve Vídni na neštovice a byl pohřben v kapucínské hrobce.
