Mince Karla Teodora Falckého z Ambergu
Mince Karla Teodora Falckého z Ambergu jsou bavorské ražby z mincovny v hornofalckém Ambergu z doby, kdy Karel Teodor Falcký vládl od roku 1777 vedle Falce i Bavorsku. Bavorské mince z Ambergu nesou v letech 1763–1795 značku A a razily se podle bavorské 24zlatkové stopy, platné od poloviny 18. století na jihu Říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Ovládací prvky výpisu
Karel Teodor Falcký (1724–1799) z neubursko-sulzbašské linie Wittelsbachů byl od roku 1742 falckým kurfiřtem. Když roku 1777 zemřel poslední bavorský kurfiřt z vilémovské větve rodu Maxmilián III. Josef, zdědil i Bavorsko; spor o dědictví vyústil ve válku o bavorské dědictví 1778–1779, kterou ukončil těšínský mír. Wittelsbachové tak své državy sjednotili.
Amberg byl v letech 1329–1621 hlavním městem Horní Falce. Za třicetileté války připadl roku 1621 s celou Horní Falcí Bavorsku a od roku 1628 byl sídlem bavorského rentního úřadu pro tuto zemi. Bavorské mince ražené v Ambergu nesou v letech 1763–1795 značku mincovny A, měděné ražby z roku 1766 značku C. B. (Chur-Baiern).
Bavorsko se roku 1753 připojilo ke konvenční měně, ale smlouvu po roce vypovědělo; od roku 1755 počítalo konvenční zlatý za 1 zlatý 12 krejcarů a vznikla tzv. 24zlatková stopa, kterou od roku 1760 převzala většina jihoněmeckých a západoněmeckých území. Hlavní mincí zůstal tolar, vedle něj dvacetníky a desetníky, ve 24zlatkové stopě počítané za 24 a 12 krejcarů.
