Mince Karla VI. Habsburského z Vídně
Mince Karla VI. Habsburského z Vídně razila hlavní mincovna monarchie za jeho vlády v letech 1711–1740. Patří sem dukáty a jejich násobky, tolary lipské stopy, v níž tolar platil dva zlaté, a krejcarové nominály. Od roku 1712 na nich chybějí značky mincmistrů, které císařská rezoluce zakázala.
Karel VI. (1685–1740) převzal habsburské země po smrti bratra Josefa I. roku 1711 a vládl jim až do své smrti. Vídeňská mincovna se od roku 1715 označovala jako hlavní mincovní úřad (Hauptmünzamt). Vedle válcové ražby, zavedené zde roku 1650, se v ní zhruba od roku 1700 razilo i na šroubovém lisu.
Mince Karla VI. se razily podle lipské stopy: z kolínské hřivny ryzího stříbra devět tolarů, přičemž tolar platil 2 zlaté neboli 120 krejcarů. Tato soustava platila až do let 1747–1748, kdy ji za Marie Terezie vystřídaly přechodné stopy a poté konvenční měna.
Po přednášce předsedy dvorské komory z 12. října 1712 zakázala císařská rezoluce na mincích přídavné značky mincmistrů. Rakouské mince je pak zhruba čtyřicet let nenesly; vídeňské ražby Karla VI. jsou proto bez mincmistrovských značek.
