Mince Karla VI. Habsburského
Mince Karla VI. Habsburského pocházejí z let 1711–1740, kdy poslední mužský Habsburk přímé linie vládl jako císař, český a uherský král. Mincovnictví navázalo na soustavu Leopolda I. z roku 1694; tolary nesou císařovo heslo CONSTANTER CONTINENT ORBEM a od roku 1728 i ochranný nápis na hraně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Ovládací prvky výpisu
Karel VI. Habsburský (1685–1740) se narodil 1. října 1685 ve vídeňském Hofburgu jako druhý syn císaře Leopolda I. a Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské. Byl vychováván pro vládu ve Španělsku: po smrti Karla II. Španělského roku 1700 vznesl nárok na španělský trůn, roku 1705 se vylodil ve Španělsku, ve válce o španělské dědictví však udržel jen Katalánsko. Roku 1708 se oženil s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou.
Když roku 1711 nečekaně zemřel jeho starší bratr Josef I., převzal habsburské země i císařskou korunu, kterou přijal 22. prosince 1711 ve Frankfurtu. Mírem z let 1713–1714 se vzdal Španělska a získal Neapolsko, Milánsko, Nizozemí a Sardinii. Válka s Turky skončila roku 1718 mírem v Požarevaci, který přinesl Banát a vládu nad Srbskem, další válka však vedla roku 1739 k bělehradskému míru a ztrátě většiny zisků. Českým králem se dal korunovat až 5. září 1723.
Pragmatickou sankcí z roku 1713 stanovil nedělitelnost habsburských zemí a možnost ženské posloupnosti. Jediný syn Leopold Jan zemřel roku 1716 v kojeneckém věku a dědičkou se stala roku 1717 narozená Marie Terezie; uznání sankce si Karel vykupoval mnoha ústupky. Zemřel 20. října 1740 ve Vídni a vládu převzala Marie Terezie, kterou však vzápětí čekala válka o rakouské dědictví.
Mincovnictví navázalo na soustavu Leopolda I. z roku 1694 a dukát se dál rovnal dvěma tolarům. Instrukce z roku 1717 snížila jakost drobných mincí a ražba válcovými stroji se měla nahradit vřetenovým lisem; od roku 1728 dostaly vyšší nominály nápis nebo ornament na hraně proti okrajování. V českých zemích razily mincovny v Praze, Kutné Hoře (zrušena 1726), Vratislavi a Břehu, v Praze též dukáty z jílovského zlata. Podrobněji o císaři píše článek Karel VI.: Císař, který vsadil vše na budoucnost své dcery.





