Mince Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Mince Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského pocházejí z let 1780–1806, kdy knížectví vládl synovec Fridricha Velikého a pruský polní maršál. Jeho stříbrné ražby se řídily lipskou mincovní stopou; hodnotu udávaly v mariengroších, z nichž 24 tvořilo dvě třetiny tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1735–1806) se narodil 9. října 1735 ve Wolfenbüttelu jako nejstarší syn vévody Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského a Filipíny Šarloty, sestry Fridricha Velikého. Za sedmileté války bojoval na straně Británie a Pruska proti Francouzům, mimo jiné u Mindenu roku 1759, a proslul jako schopný velitel. Roku 1764 se v Londýně oženil s princeznou Augustou, nejstarší sestrou britského krále Jiřího III.
Po otcově smrti roku 1780 se ujal vlády v knížectví a vládl jako osvícený panovník, šetrně a opatrně. Jako pruský polní maršál velel ve válce první koalice spojeneckým armádám proti revoluční Francii. Jeho manifest z 25. července 1792, který vyhrožoval Paříži za ublížení králi, nepřátele spíš popudil, a po střetnutí u Valmy se vojsko z Francie stáhlo.
Roku 1806 se přes sedmdesát let ujal na přání pruské královny Luisy znovu velení. V bitvě u Auerstedtu 14. října 1806 jej zasáhla kulka, přišel o zrak a zranění podlehl 10. listopadu 1806 v Ottensenu u Hamburku. Pohřben byl roku 1819 v brunšvické katedrále.
Brunšvicko-lüneburské země přijaly roku 1690 po Kursasku lipskou mincovní stopu, podle níž se z hřivny ryzího stříbra razilo dvanáct tolarů a jako zlatník sloužila dvoutřetinová mince. Mince lipské stopy se udržely jako obchodní mince až do 19. století. Drobnou mincí Dolního Saska zůstával mariengroš, z nichž 36 dávalo tolar; 24 mariengrošů tedy odpovídalo dvěma třetinám tolaru. Například dvoutřetinový tolar Karla Viléma Ferdinanda z roku 1789 udává hodnotu jako 24 mariengrošů a nese opis NACH DEM LEIPZIGER FUS.





