Mince Karla Viléma Ferdinanda
Karel Vilém Ferdinand Brunšvický byl brunšvicko-wolfenbüttelský vévoda z konce 18. a počátku 19. století a zároveň významná vojenská osobnost své doby. Jeho mince patří do prostředí německých států Svaté říše římské a jsou zajímavé jako doklad dynastické reprezentace i dobové měnové praxe.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24 Mariengroschen z roku 1789, ražený v Brunšviku pod vládou Karla Viléma Ferdinanda – impozantní skákající kůň a klasický leipzigský měnový standard.
Ovládací prvky výpisu
Karel Vilém Ferdinand Brunšvický žil v letech 1735 až 1806 a vévodou Brunšvicko-Wolfenbüttelským byl od roku 1780. V evropských dějinách je připomínán především jako vojevůdce a příslušník významného německého rodu, jehož postavení se přirozeně odráželo také v mincovní produkci jeho země.
Mince spojované s jeho jménem náleží do období pozdního osvícenství, kdy byly ražby nejen prostředkem placení, ale také nositelem panovnické autority. Na těchto mincích se objevují obvyklé prvky dobové reprezentace, zejména portrét panovníka, erbovní motivy a titulatura odpovídající postavení brunšvického vévody v rámci Svaté říše římské.
Numismaticky jsou tyto ražby součástí složitého měnového prostředí německých zemí 18. století. Vedle místních tradic se v různých oblastech uplatňovaly i širší mincovní standardy, jejichž přijetí se mezi jednotlivými státy lišilo, proto je vhodné posuzovat brunšvické mince v širším regionálním kontextu a nepřisuzovat jim jednotný systém pro celé Německo.
Pro historický výklad jsou mince Karla Viléma Ferdinanda cenné hlavně tím, že zachycují závěrečnou fázi starého říšského uspořádání před zásadními změnami počátku 19. století. Představují pramen k poznání panovnické reprezentace, heraldiky i hospodářského fungování menších a středních německých států v době, kdy si uchovávaly vlastní mincovní právo.
