Mince Kateřiny II. Veliké
Mince Kateřiny II. Veliké pocházejí z let 1762–1796, kdy carevna rozšířila Rusko o Krym a velkou část Polska. Vedle stříbrných rublů s jejím portrétem tvořily oběh hlavně těžké měděné mince; v 90. letech razila mincovna v Jekatěrinburgu asi 90 % všech ruských mincí. Roku 1769 zavedla první papírové peníze.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Kateřina II. Veliká (1729–1796) se narodila 2. května 1729 ve Štětíně jako princezna Sofie Frederika Augusta Anhaltsko-Zerbstská, dcera pruského generála a guvernéra města. Rodina byla urozená, ale nepříliš zámožná. V šestnácti letech se provdala za Petra, vnuka Petra I. Velikého a následníka ruského trůnu, přestoupila k pravoslaví a přijala jméno Jekatěrina Aleksejevna. Roku 1754 se jí narodil syn Pavel.
Petr nastoupil na trůn na začátku roku 1762 jako Petr III., ale už 9. července 1762 jej Kateřina s pomocí gardových pluků svrhla. O osm dní později Petr zemřel v Ropše za nevyjasněných okolností. Kateřinu korunovali 22. září 1762 v moskevském Uspenském chrámu.
Na západě dosadila na polský trůn svého bývalého milence a Rusko se podílelo na dělení Polska. Po vítězných válkách s Osmanskou říší připojila Krymský chanát. Uvnitř země čelila Pugačovovu povstání kozáků a nevolníků. Podporovala osvícenství a založila Smolný institut, první státem financovanou vyšší školu pro ženy v Evropě. Zemřela 17. listopadu 1796 a nastoupil po ní syn Pavel I.
Nedostatek stříbra a obrovské množství měděných mincí v oběhu ztěžovaly velké platby, a proto Kateřina roku 1768 založila Asignační banku, která od roku 1769 vydávala první ruské papírové peníze – asignace kryté mědí. Měď se za její vlády razila ve stopě 16 rublů z pudu. Roku 1769 nařídila přestavbu mincovny v Jekatěrinburgu na Uralu, která se v 90. letech stala největším výrobcem mincí v zemi. Podrobněji o jejím životě píše článek Kateřina Veliká: Carevna, která razila dějiny.





