Mince Konstantina I. Velikého z Ticina
Mince Konstantina I. Velikého z Ticina razila mincovna v dnešní Pavii se značkou T od roku 312, kdy Konstantin porazil Maxentia, až do jejího zrušení roku 326. Patří sem bronzové nummy, zlaté solidy i slavnostní násobky; na některých je jeden z nejstarších křesťanských symbolů na římských mincích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin I. Veliký (asi 272–337) byl prohlášen císařem roku 306 a od roku 324 vládl celé říši sám. Ticinum, dnešní Pavia v severní Itálii, dostalo mincovnu za císaře Aureliána, který sem kolem roku 274 přesunul personál z Mediolana. Do roku 312 tu razil i Maxentius; po Konstantinově vítězství nad ním přešla mincovna pod jeho vládu.
Mince z Ticina nesou v úseku pod obrazem písmeno T. Kolem let 314–317 se tu na mincích Konstantina a Licinia objevil vedle pohanských postav Slunce a Marta malý křížek jako vedlejší značka – patří k nejstarším křesťanským znamením na římských mincích. Ticinum razilo pro Konstantina i zlaté solidy, dvojsolidy a medailony, zvlášť v letech 315–316 a 320–321.
Bronzové nummy z počátku 20. let nesou opis D N CONSTANTINI MAX AVG a na rubu ve věnci slib k dvacátému výročí vlády VOT XX. Roku 326 dal Konstantin mincovnu v Ticinu zavřít.
