Mince Konstantina I. Velikého z Trevíru
Mince Konstantina I. Velikého z Trevíru razila jedna z nejdůležitějších mincoven pozdní římské říše, která pracovala v Konstantinově rezidenci na Mosele. Patří sem bronzové folly a menší bronzy s opisy jako MARTI CONSERVATORI či VICTORIAE LAETAE PRINC PERP i zlaté solidy, značené obvykle písmeny TR.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin I. Veliký (272–337) byl provolán císařem roku 306 v Eboracu po smrti svého otce Constantia I. Augusta Treverorum, dnešní Trevír, byla od roku 293 rezidencí Constantia jako caesara. Konstantin zde mezi lety 306 a 324 několik let pobýval a dal postavit palácový okrsek, jehož součástí byla dodnes stojící Konstantinova bazilika.
Ražba říšských mincí je v Trevíru jistě doložena od let 293/294. Mincovna patřila k nejvýznamnějším v pozdní antice: během necelých 150 let zde vznikly mince 39 císařů, uzurpátorů, císařoven a císařských synů. Ražby obvykle značila písmeny TR, často doplněnými označením dílny, například PTR.
Z let 310–313 pocházejí trevírské bronzy s Martem a opisem MARTI CONSERVATORI nebo s bohem slunce a opisem SOLI INVICTO COMITI a zlaté solidy s jezdcem a opisem GLORIA EXERCITVS GALL. Kolem roku 319 razil Trevír typ VICTORIAE LAETAE PRINC PERP se dvěma Viktoriemi, které drží nad oltářem štít s nápisem VOT PR. Poslední ražby trevírské mincovny patří uzurpátorovi Eugeniovi (392–394).
