Mince Konstantina I. Velikého

Mince Konstantina I. Velikého pocházejí z let 306–337, kdy se vojskem provolaný císař propracoval k vládě nad celou římskou říší. Zavedl zlatý solidus, který na staletí ovládl středomořský oběh, drobným oběživem byly bronzové nummy (folly). Razilo je přes patnáct mincoven od Trevíru po Alexandrii.

Řazení produktů

3 položek celkem

Výpis produktů

3081158 1b
Mincmistrův výběr
6 999 Kč

Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....

0086
2920058 1b1
Certifikované
2 599 Kč

Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...

6145
Římská říše - Follis Divus Konstantin I. 337 n.l. Antiochie
1 090 Kč

Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...

6004

Ovládací prvky výpisu

3 položek celkem

Follis římského císaře Konstantina I. Velikého, mincovna Trevír, rub MarsKonstantin I. Veliký (asi 272–337) se narodil 27. února v Naissu, dnešním srbském Niši, jako syn důstojníka a pozdějšího tetrarchy Constantia Chlora a Heleny. Když otec 25. července 306 zemřel v Eboraku, dnešním Yorku, provolalo vojsko Konstantina augustem. Následovaly roky soupeření s ostatními vládci, které rozhodla bitva u Milvijského mostu roku 312, kde porazil Maxentia.

V únoru 313 se s východním císařem Liciniem dohodl v Mediolanu na náboženské svobodě pro křesťany a navrácení zabaveného církevního majetku. Roku 324 porazil Licinia u Chrysopole a stal se jediným vládcem říše. O rok později svolal první nikajský koncil a 11. května 330 zasvětil nové sídelní město Konstantinopol na místě Byzantia. Pokřtít se dal až na smrtelné posteli a zemřel 22. května 337 u Nikomédie; vládu převzali jeho synové Konstantin II., Constantius II. a Constans.

V mincovnictví ukončil krátce po roce 305 ražbu ryzího stříbrného argentea a soustředil se na zlatý solidus, kterého se razilo 72 kusů z římské libry zlata. Mince se udržela jako základ byzantské měny ještě sedm set let. Bronzové mince s malou příměsí stříbra se naopak průběžně zmenšovaly a lehčily. Obrazy na rubech sledují jeho náboženský vývoj: boha Marta nahradil od roku 310 Sol Invictus a později se objevily křesťanské symboly, například kristogram.

Konstantinovy mince razila síť říšských mincoven: nejvíce typů vyšlo z Trevíru, dále z Londinia, Arelate, Lugduna, Říma, Siscie, Ticina, Soluně, Aquileje, Nikomédie, Kyziku, Hérakleie, Antiochie a Alexandrie a od roku 326 i z Konstantinopole. Značku mincovny nese rub mince pod obrazem, například PTR pro Trevír.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet