Mince Konstantina II.
Konstantin II. (316–340) byl římským císařem v letech 337 až 340 a nejstarším synem Konstantina Velikého. Po otcově smrti mu připadl západ říše, o zbytek se však chtěl dělit méně, než jeho bratři připouštěli, a padl v boji s nimi. Bylo mu čtyřiadvacet let.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná siliqua Konstantnina II. z Konstantinopole představuje elegantní ražbu pozdně římské říše. Emise s votivním motivem odkazuje na císařskou legitimitu a kontinuitu...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin II. (316–340) se narodil v Arelate, dnešní Arles v jižní Galii, jako nejstarší syn císaře Konstantina Velikého a jeho druhé manželky Fausty. Titul caesara získal už jako roční dítě, což bylo znamením, že otec počítá s dynastickým nástupnictvím.
Vychováván byl s ohledem na budoucí vládu. Už jako sedmiletý byl formálně postaven do čela tažení proti Gótům, skutečné velení pochopitelně vykonávali zkušení důstojníci. Později spravoval Galii, kde získal první praktické zkušenosti.
Konstantin Veliký zamýšlel rozdělit říši mezi své syny a synovce. Po jeho smrti roku 337 však došlo v Konstantinopoli k násilné čistce, při níž byla vyvražděna většina mužských příbuzných, a moc si rozdělili pouze tři bratři.
Konstantinovi II. připadla Galie, Británie a Hispánie, prostřednímu Constantiovi východ a nejmladšímu Constantovi Itálie a Afrika. Jako nejstarší si osoboval postavení hlavy rodu a nárokoval si dohled nad územím svého mladšího bratra.
Constans to odmítal a napětí mezi nimi rostlo. Spory se týkaly správy severní Afriky i vojenských sil, které měl každý z bratrů k dispozici, a žádné jednání je nedokázalo urovnat.
Roku 340 se Konstantin II. rozhodl vynutit si svou vůli silou a vpadl do Itálie. U Aquileie však padl do léčky připravené Constantovými oddíly a v následující potyčce byl zabit.
Bylo mu čtyřiadvacet let a vládl pouhé tři roky. Jeho území připadla vítěznému bratrovi, který tak ovládl celý západ říše.
Jeho krátká vláda ukázala slabinu Konstantinova uspořádání. Rozdělení říše mezi několik dědiců mělo zajistit její obranu, ve skutečnosti však plodilo soupeření, které vedlo k občanským válkám. Constans sám byl o deset let později svržen uzurpátorem.
