Mince Konstantina II.
Mince Konstantina II. pocházejí z let 317–340: přes dvacet let se syn Konstantina Velikého objevoval na mincích jako caesar a po otcově smrti tři roky vládl jako augustus na západě říše. Většinu tvoří drobné bronzové nummy s opisem CONSTANTINVS IVN NOB C, k nim patří zlaté solidy a stříbrné siliquy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin II. (316–340), celým jménem Flavius Claudius Constantinus, se narodil roku 316 v Arelate, dnešním Arles, jako druhý syn císaře Konstantina I. Velikého a nejspíš nejstarší syn jeho manželky Fausty. Již 1. března 317 ho otec v Serdice jmenoval caesarem. Roku 323 doprovázel otce na tažení proti Sarmatům a od roku 328 sídlil s vlastním dvorem v Trevíru.
Jeho jménu se připisovala vítězství nad Alamany a roku 332 velel zimnímu tažení proti Gótům. Po otcově smrti v květnu 337 dal bratr Constantius II. zavraždit řadu mužských příbuzných včetně bratranců Dalmatia a Hannibaliana, kteří měli s bratry sdílet vládu. Teprve 9. září 337 se tři bratři v Panonii prohlásili augusty a rozdělili říši; Konstantinovi připadla Galie, Británie a Hispánie.
Jako nejstarší si nárokoval přednost před nejmladším bratrem Constantem, který byl tehdy ještě dospívající. V dubnu 340 vpadl do Itálie, padl však do léčky u Aquileje a byl zabit. Constans převzal jeho území a nad Konstantinovou památkou bylo vysloveno zatracení.
Jako caesar se Konstantin II. objevoval na otcových mincích z mnoha mincoven říše s opisem CONSTANTINVS IVN NOB C, tedy „Konstantin mladší, urozený caesar“; jeho vítězství nad Sarmaty připomínala zvláštní ražba. Po roce 337 razily mince se jmény všech tří bratrů, nejvíce v Trevíru, Konstantinově sídelním městě. Tam vznikla na začátku jeho vlády i většina mincí jeho nevlastní babičky Theodory.





