Mince Kristiána I. Saského
Mince Kristiána I. Saského pocházejí z let 1586–1591, kdy vládl jako saský kurfiřt. Razila je jediná zemská mincovna v Drážďanech podle říšského mincovního řádu, k němuž Sasko přistoupilo roku 1571. Po jeho smrti následovaly tolary tří bratří, které zobrazují jeho nezletilé syny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Kristián I. Saský (1560–1591) se narodil 29. října 1560 v Drážďanech jako syn kurfiřta Augusta Saského a Anny Dánské z albertinské větve Wettinů. Po smrti staršího bratra Alexandra se roku 1565 stal kurfiřtským princem a jako jediný z otcových synů jej přežil. Otec jej brzy zapojil do vlády a od roku 1585 byl jeho spoluvladařem. Roku 1582 se oženil se Žofií Braniborskou; z jejich sedmi dětí vzešli pozdější kurfiřti Kristián II. a Jan Jiří I.
Kurfiřtem se stal po otcově smrti roku 1586. Jeho rádce a kancléř Nikolaus Krell omezil vliv tajné rady i zemských stavů a přiblížil Sasko kalvinismu, aniž by země oficiálně změnila vyznání; roku 1587 byl na dvoře zrušen exorcismus při křtu. Proti tomuto kryptokalvinismu se zvedl silný odpor, mimo jiné i kurfiřtovy manželky. Za vlády Kristiána I. se Sasko spojilo s falckým Janem Kazimírem a podporovalo francouzské hugenoty.
V Drážďanech dal postavit nákladnou kurfiřtskou stáj s nádvořím pro rytířské hry a rozšířil pevnost Königstein. Pokračovalo i první zeměměřické mapování Saska, které roku 1586 zahájil Matthias Oeder. Zemřel po delší nemoci 25. září 1591 ve věku třiceti let a pohřben je ve freiberském dómu. Nástupcem byl jeho necelé osmiletý syn Kristián II. pod poručnictvím. Saské mince razila od roku 1556 jediná zemská mincovna v Drážďanech; po jeho smrti z ní vycházely tolary tří bratří s podobami tří mladých princů.
