Mince Leopolda I. Habsburského
Leopold I. Habsburský (1640–1705) byl římským císařem v letech 1658 až 1705. Jeho téměř půlstoletá vláda je spojena s obranou Vídně před Turky roku 1683 a s následným vytlačením Osmanů z Uher. Byl také vzdělaným mužem, který sám skládal hudbu, a vládl bezmála půl století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Leopolda I. ražený roku 1694 v tyrolském Hallu. Averz zachycuje císaře s dlouhou parukou a Řádem zlatého rouna, reverz spojuje znak Tyrol s rakouskou orlicí pod...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. z roku 1674 představuje autentickou minci období vrcholného baroka a dlouhé vlády habsburského císaře. Ražba z kremnické mincovny zaujme...
Stříbrný tolar Leopolda I. z roku 1700 z kremnické mincovny představuje vrcholnou barokní ražbu habsburské monarchie. Výjimečný stav s certifikací podtrhuje reprezentativní...
Stříbrný čtvrtinový tolar Leopolda I. z roku 1704 pochází z korutanské mincovny St. Veit. Drobná, ale výrazně komponovaná ražba připomíná pozdní období císařovy vlády a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1664 s portrétem císaře a znakem Habsburků, ražený ve Vídni pod vedením Andrease Cetta.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Leopold I. Habsburský (1640–1705) byl druhorozeným synem císaře Ferdinanda III. a původně byl určen pro církevní dráhu. Získal proto rozsáhlé humanistické vzdělání a celoživotní vztah k hudbě. Následníkem se stal až po předčasné smrti staršího bratra Ferdinanda IV.
Císařem byl zvolen roku 1658 ve věku osmnácti let. Nastupoval do situace, kdy monarchii ohrožovala osmanská expanze z jihovýchodu a rostoucí moc Francie Ludvíka XIV. na západě. Po celou vládu musel čelit oběma nepřátelům současně.
Vrcholným okamžikem se stalo léto roku 1683, kdy velkovezír Kara Mustafa oblehl Vídeň. Císař město opustil a odjel do Pasova organizovat pomoc. Spojené vojsko pod velením polského krále Jana III. Sobieského Turky v září u Vídně rozdrtilo.
Vítězství zahájilo protiofenzivu. V následujících letech byly osvobozeny Budín, Bělehrad i celé Uhry a mír uzavřený roku 1699 v Karlovicích potvrdil habsburskou vládu nad rozsáhlým územím. Monarchie se tím stala velmocí evropského významu.
Poslední roky vlády zastínila válka o španělské dědictví, do níž Rakousko vstoupilo roku 1701. Leopold se jejího konce nedožil a zemřel v květnu roku 1705. Kromě politiky po sobě zanechal také vlastní hudební skladby.
Jeho panování bývá hodnoceno jako doba, kdy se z habsburské monarchie stal skutečný velmocenský celek. Územní zisky v Uhrách a v Sedmihradsku posunuly její těžiště na jihovýchod a určily podobu státu na další dvě století.
Více se o životě tohoto panovníka můžete dozvědět v článku Vídeň proti půlměsíci: Obránce křesťanství Leopold I. a porážka osmanské hrozby.
