Mince Leopolda I. Habsburského z Bratislavy
Mince Leopolda I. Habsburského z Bratislavy vznikaly hlavně v 60. a 70. letech 17. století pod mincmistrem Jiřím Cettem. Patří sem patnáctikrejcary, šestikrejcary a trojníky s Madonou PATRONA HVNGARIAE a znakem Bratislavy i pětidukát 1675. Roku 1695 mincovna po přestávce znovu zahájila ražbu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Ovládací prvky výpisu
Leopold I. Habsburský (1640–1705) byl korunován uherským králem 27. června 1655 a v letech 1657–1705 vládl Uhrám i Čechám, od roku 1658 také jako císař. V bratislavské mincovně se za jeho vlády razilo pod mincmistrem Jiřím (Georgiem) Cettem, kterého nelze zaměňovat s vídeňským mincmistrem Andreou Cettem.
Bratislavské ražby nesou na líci poprsí Leopolda I. s opisem LEOPOLDVS D G R I S A G H B REX a na rubu Madonu s Ježíškem, opis PATRONA HVNGARIAE a pod ní uherský znak mezi dvěma menšími štíty. V jednom z nich je znak města – brána se třemi věžemi. Nálezové zprávy uvádějí Cettovy patnáctikrejcary z let 1663, 1664 a 1674–1676, šestikrejcary z let 1670 a 1676 a trojník 1675.
Ze zlata je z Cettovy doby známý pětidukát 1675, který aukční síně řadí k extrémním vzácnostem. Po delší přestávce obnovila bratislavská mincovna ražbu 16. června 1695 pod mincmistrem Christophem Siegmundem Hungerem z Řezna, který předtím vedl mincovnu ve Svatém Vítu v Korutanech. Krejcary z let 1695–1700 a groše z let 1696–1699 nesou vedle Madony písmena C–H (Camera Hungarica, uherská komora), groše navíc ve štítku Hungerovy spojené iniciály SH.
