Mince Leopolda I. Habsburského z Briegu
Mince Leopolda I. Habsburského z Briegu vznikly po roce 1675, kdy po vymření slezských Piastovců převzal Břežské knížectví Leopold I. jako český král. Mincovna v Briegu pro něj razila hlavně slezské tříkrejcary s letopočty 1676–1705, které na líci nesou portrét císaře a hodnotu 3 v kartuši.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Leopold I. (1640–1705) byl českým a uherským králem od roku 1657 a římským císařem od roku 1658. Za jeho vlády zemřel 21. listopadu 1675 v Briegu (česky Břeh, dnes Brzeg) patnáctiletý Jiří IV. Vilém, poslední mužský příslušník slezských Piastovců. Leopold odmítl uznat dědickou smlouvu z roku 1537 s braniborskými Hohenzollerny a knížectví připojil k přímé vládě českých králů.
Slezské mincovnictví Leopolda I. se soustředilo do Vratislavi, Opolí a Briegu a mělo vlastní nominály, například grešli neboli trojník za tři čtvrtě krejcaru. V Briegu se razily stříbrné tříkrejcary s letopočty 1676–1705, tedy od prvních let po převzetí knížectví až do Leopoldovy smrti.





