Mince Leopolda I. Habsburského z Vídně
Mince Leopolda I. Habsburského z Vídně razila vídeňská mincovna v letech 1658–1705. Nejpočetnější jsou patnáctikrejcary, nový nominál zavedený roku 1659, které nesou značky mincmistrů Andrey Cetta a Franze Fabera; vedle nich sem patří tolary, šestikrejcary, groše a vídeňské vícedukáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Ovládací prvky výpisu
Leopold I. Habsburský (1640–1705) se stal císařem roku 1658 a vídeňská mincovna pro něj razila po celou téměř půlstoletou vládu. Dekretem z 28. března 1659 zavedl nové střední nominály – patnáctikrejcar, tedy čtvrt zlatníku, a šestikrejcar. Patnáctikrejcar měl ryzost 562/1000, z vídeňské hřivny ryzího stříbra se jich razilo 78 a stal se pro Leopoldovu dobu typickou mincí.
Vídeňské ražby lze dobře datovat podle mincmistrů. Franz Faber z Rosenstocku vedl mincovnu poprvé v letech 1659–1660, po něm vídeňský měšťan a obchodník Andrea Cetto, jehož značka se objevuje na ražbách z let 1662–1665; zemřel před dubnem 1666. Faber se pak vrátil a úřad zastával až do své smrti v březnu 1679, kdy jej převzal Matthias Mittermayr z Waffenbergu.
Od roku 1694 přestal Mittermayr dávat na mince svou značku, protože nechtěl krýt tajné zlehčování mince zavedené roku 1693; patnáctikrejcary z druhé poloviny 90. let ji proto nemají. Roku 1693 se také hodnota tolaru zvýšila na dva zlatníky.





