Mince Leopolda I. Habsburského ze St. Veitu
Mince Leopolda I. Habsburského ze St. Veitu razila korutanská vévodská mincovna ve St. Veit an der Glan za jeho vlády v letech 1658–1705. Patří sem čtvrttolar z roku 1704 s portrétem císaře v kosočtverci a s korunovaným dvouhlavým orlem na rubu. Mincovna pracovala až do roku 1725.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Leopold I. Habsburský (1640–1705) byl od roku 1657 českým a uherským králem a v letech 1658–1705 římským císařem. Jako arcivévoda rakouský byl zároveň vévodou korutanským. Korutany připadly Habsburkům roku 1335 a St. Veit, dlouho hlavní město země, měl vévodskou mincovnu už od roku 1205; roku 1220 tu vznikla nejstarší dochovaná mince s německým nápisem.
Za Leopolda I. se ve St. Veitu razily mimo jiné stříbrné tolarové díly. Čtvrttolar s letopočtem 1704 má na líci poprsí císaře s vavřínovým věncem v kosočtverečném poli, pod ním hodnotu 1/4, a opis s tituly římského císaře, krále Německa, Uher a Čech. Na rubu je korunovaný dvouhlavý orel se štítem na hrudi a menším štítkem pod ním, v opisu tituly arcivévody rakouského a vévody burgundského a korutanského. Mincovna ve St. Veitu ukončila činnost roku 1725, dvacet let po Leopoldově smrti.





