Mince Leopolda II. z Günzburgu
Mince Leopolda II. z Günzburgu pocházejí z předorakouské mincovny v Günzburgu, hlavním místě markrabství Burgau, která v letech 1766–1805 značila ražby písmenem H. Za krátké vlády Leopolda II. v letech 1790–1792 tu vznikaly konvenční dvacetníky i křížové tolary a půltolary typu Rakouského Nizozemí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Ovládací prvky výpisu
Leopold II. (1747–1792) vládl jako toskánský velkovévoda od roku 1765 a po smrti bratra Josefa II. se roku 1790 stal císařem a panovníkem habsburských zemí. Zemřel už 1. března 1792, takže jeho císařské ražby pokrývají jen necelé dva roky.
Günzburg byl hlavním místem markrabství Burgau v Předních Rakousích. Mincovnu tu Habsburkové otevřeli v srpnu 1764, budova podle plánů Josepha Dossenbergera byla dokončena roku 1767 a v přízemí měla čtyři šroubové lisy. Stříbro a měď se nakupovaly v nedalekém Augsburgu; stříbro se razilo ve městě, měď v druhé dílně za hradbami. V písmenném systému habsburských mincoven dostal Günzburg roku 1766 značku H, kterou nesou i ražby Leopolda II., například pod poprsím panovníka.
Mincovna razila podle konvenční měny: dvacetník za třetinu zlatého a tolar po dvou zlatých. Vedle konvenčních mincí vznikaly v Günzburgu i křížové (korunní) tolary a jejich poloviny typu Rakouského Nizozemí, s burgundským křížem, třemi korunami a Zlatým rounem. Mincovna pracovala až do roku 1805, kdy Günzburg obsadila napoleonská vojska a Burgau připadlo Bavorsku.
