Mince Leopolda II. z Milána
Mince Leopolda II. z Milána pocházejí z milánské mincovny, která za Leopolda II. v letech 1790–1792 razila pro habsburské Milánsko. Nejznámější jsou křížové (korunní) tolary s písmenem M pod portrétem, v Itálii zvané crocione, ražené v letech 1791 a 1792, a půltolary z roku 1791. Ze zlata tu vznikl sovrano 1791.
Leopold II. (1747–1792) se po smrti bratra Josefa II. v únoru 1790 stal panovníkem habsburských zemí včetně Milánského vévodství a zemřel už 1. března 1792. Rakušané vládli Milánu od roku 1706 a tamní mincovna pro ně razila mince rakouského typu.
První tolary milánské mincovny byly korunní tolary (Kronentaler), které začal razit Josef II. roku 1786. Na líci nesou ověnčenou hlavu panovníka s titulaturou a pod ní písmeno M, na rubu burgundský kříž s rakouskou, uherskou a českou korunou a Zlaté rouno, s opisem ARCH AVST DVX BVRG LOTH BRAB COM FLAN. Měřily 40 mm, vážily 29,44 g a měly ryzost 873/1000; v Itálii se jim říkalo crocione nebo „tolar korun“.
Za Leopolda II. se v Miláně razil tentýž typ: půltolar roku 1791 a tolar v letech 1791 a 1792. V jeho ražbě pokračoval i František II. až do roku 1796, kdy Rakousko po vpádu francouzských vojsk ztratilo nad Milánskem vládu. Ze zlata vyšel za Leopolda II. v Miláně sovrano 1791 s oválným znakem na rubu.
