Mince Leopolda II. z Vídně
Mince Leopolda II. z Vídně pocházejí z jeho krátké vlády v letech 1790–1792 a nesou značku vídeňské mincovny A. Patří sem dukáty, konvenční stříbro i korunní neboli křížové tolary a jejich čtvrtiny, jejichž ražba se po roce 1780 přesunula z Bruselu do mincoven v habsburských dědičných zemích.
Leopold II. (1747–1792) vládl před nástupem na trůn v Toskánsku jako velkovévoda. Habsburské země převzal roku 1790 po smrti bratra Josefa II., římským císařem byl až do své smrti 1. března 1792. Vídeňské ražby jeho vlády nesou písmeno A, které od 22. prosince 1780 označovalo všechny mince vídeňské mincovny.
V monarchii platila konvenční měna: tolar o 28,06 g ryzosti 833/1000 se rovnal dvěma zlatým po 60 krejcarech. Vedle konvenčních mincí razil Leopold i korunní tolary s burgundským křížem a korunami na rubu, původně mince Rakouského Nizozemí. Celé a poloviční korunní tolary razil ve Vídni, Günzburgu a Miláně, čtvrtiny ve Vídni, Kremnici a Günzburgu. Korunní tolary z razidel s letopočtem 1792 vznikaly ještě roku 1793.
V Rakouském Nizozemí, pro které byly korunní tolary původně určeny, se proti Josefu II. vzbouřily stavy. Leopold II. tamní vládu obnovil: po bitvě u Falmagne 22. září 1790 jeho vojsko do prosince téhož roku zemi znovu obsadilo.
