Mince Litolda Znojemského
Mince Lutolda Znojemského souvisejí s moravským údělným knížetem z rodu Přemyslovců, který vládl ve Znojmě v letech 1092–1099 a 1101–1112. Znojemské denáry vznikaly v době rozdělené Moravy a sporů o moc v českém státě na přelomu 11. a 12. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Mince Lutolda Znojemského se vážou k Litoldovi Znojemskému (?–1112), moravskému údělnému knížeti z přemyslovské dynastie. Byl druhým synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a po otcově smrti roku 1092 připadl Litoldovi znojemský úděl. V prostředí přemyslovského seniorátu to znamenalo vládu na Moravě, ale bez nároku na pražský stolec, který se řídil pořadím v širším rodu.
Litold vládl ve Znojmě nejprve v letech 1092–1099 a poté znovu 1101–1112. Morava byla tehdy rozdělena mezi příbuzné větve Přemyslovců a Litold vystupoval jako údělník na jihu země, zatímco Brno držel jeho starší bratr Oldřich. Politická situace byla proměnlivá: střídání knížat v Praze, zásahy do moravských údělů i napětí mezi jednotlivými liniemi rodu vytvářely prostředí, v němž se místní správa musela opírat o vlastní zdroje a pevná centra.
Do Litoldovy rodinné politiky patřilo i dynastické propojení se sousedními elitami. Jeho manželkou byla Ida Babenberská, dcera rakouského markraběte Leopolda II., a jejich syn Konrád II. později pokračoval ve znojemské větvi. Právě tato síť sňatků pomáhala moravským Přemyslovcům držet krok s okolními knížectvími a posilovat postavení v rámci říše i střední Evropy.
Znojemské denáry spojené s Litoldem jsou historickým dokladem toho, že úděl měl vlastní mincovní činnost a potřeboval oběživo pro správu i místní trh. Ražby zároveň připomínají dobu, kdy se politická autorita na Moravě skládala z více center a kdy se znojemský hrad s okolím stal jedním z pilířů přemyslovské moci. Litold zemřel 15. března 1112 a jeho éra uzavřela jednu z nejvýraznějších kapitol raně středověkého Znojemska.
