Mince Lucia Vera
Mince Lucia Vera pocházejí z let 161–169, kdy Lucius Verus vládl s Markem Aureliem jako první spolucísař v dějinách Říma. Jeho stříbrné denáry z římské mincovny oslavují vítěznou válku s Parthy – v opisech nesou tituly Arménský a Parthský Největší, na rubu například spoutaného parthského zajatce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Lucius Verus (130–169) se narodil 15. prosince 130 v Římě jako Lucius Ceionius Commodus, nejstarší syn Lucia Aelia Caesara. Po otcově smrti roku 138 jej adoptoval císař Antoninus Pius a dostal jméno Lucius Aelius Aurelius Commodus. Jeho adoptivním bratrem se tak stal Marcus Aurelius.
Když Antoninus Pius zemřel, stal se 7. března 161 Lucius spolucísařem Marka Aurelia pod jménem Lucius Aurelius Verus – poprvé tehdy vládli Římu dva císaři současně. Roku 164 se oženil s Markovou dcerou Lucillou. Ve válce s Parthy v letech 162–166 byl vyslán na východ, většinu tažení však strávil v Antiochii a hlavní operace vedli generálové Statius Priscus a Avidius Cassius. Římané dobyli arménské Artaxaty, dosadili nového arménského krále a v Mezopotámii vzali Seleukii i Ktésifón.
Za vítězství přijal Lucius tituly Armeniacus, Parthicus Maximus a Medicus. V letech 166–168 pobýval v Římě a v lednu či únoru 169 zemřel ve věku 38 let, nejspíš na nemoc, snad na antoninský mor, a to v Altinu. Senát jej prohlásil za božského.
Hlavní stříbrnou mincí jeho doby byl denár. Ražby římské mincovny z let parthské války nesou na líci Luciův vousatý portrét a opisy s novými vítěznými tituly, například L VERVS AVG ARMENIACVS nebo zkratkami ARM PARTH MAX, a rub připomíná válku obrazem vítězství nebo spoutaného parthského zajatce.





