Mince Ludvíka II. Bavorského
Ludvík II. Bavorský (1845–1886) vládl Bavorsku od roku 1864. Politice se vyhýbal a proslul jako mecenáš Richarda Wagnera a stavitel pohádkových zámků Neuschwanstein, Linderhof a Herrenchiemsee. Roku 1886 byl prohlášen za duševně nemocného, zbaven vlády a o několik dní později zahynul ve Starnberském jezeře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Ludvík II. Bavorský (1845–1886) se narodil 25. srpna 1845 na zámku Nymphenburg v Mnichově jako nejstarší syn korunního prince Maxmiliána a princezny Marie Pruské. Dětství trávil s mladším bratrem Otou hlavně na zámku Hohenschwangau, obklopen výjevy ze středověkých legend. Korunním princem se stal ve dvou letech, když děd Ludvík I. roku 1848 abdikoval a vlády se ujal otec. Roku 1861 poprvé slyšel Wagnerova Lohengrina a hudba i svět mýtů ho uchvátily na celý život.
Na trůn nastoupil 10. března 1864 jako osmnáctiletý. Jedním z jeho prvních kroků bylo povolání Richarda Wagnera do Mnichova: král mu splatil dluhy, zajistil štědrý důchod a v Mnichově se konaly premiéry Tristana a Isoldy či Mistrů pěvců norimberských. Nevole dvora i vlády vůči Wagnerovu vlivu a nákladům však skladatele už koncem roku 1865 z Mnichova vypudila. Král ho podporoval dál, mimo jiné při dokončení divadla v Bayreuthu.
Ve válce roku 1866 stálo Bavorsko po boku Rakouska a po porážce muselo uzavřít spojenectví s Pruskem. Roku 1870 bojovali Bavoři proti Francii a Ludvík pak podepsal takzvaný císařský dopis, jímž nabídl pruskému králi Vilémovi německou císařskou korunu. Válečné záležitosti přitom z velké části přenechával ministrům. Bavorsko si v novém císařství uchovalo řadu výsad, král se však od politiky stále víc stahoval do ústraní svých horských sídel.
Stavby zámků Neuschwanstein, Linderhof a Herrenchiemsee zatížily královu pokladnu obrovskými dluhy. Vláda proto v červnu 1886 nechala skupinu lékařů v čele s psychiatrem Bernhardem von Guddenem prohlásit krále za duševně chorého, aniž ho osobně vyšetřili. Regentem se stal jeho strýc Luitpold. Ludvíka převezli na zámek Berg a 13. června 1886 byl spolu s Guddenem nalezen mrtvý ve Starnberském jezeře. Okolnosti smrti nebyly nikdy objasněny.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Pohádkový král z Neuschwansteinu: Ludvík II. a tragédie mezi snem a šílenstvím.
