Mince Ludvíka II. Bavorského
Mince Ludvíka II. Bavorského pocházejí z let 1864–1886, z vlády „pohádkového krále“, stavitele Neuschwansteinu. Do roku 1871 platil v Bavorsku jihoněmecký zlatý a spolkový tolar, mimo jiné s Madonou jako patronkou Bavorska. Po sjednocení Německa razila mnichovská mincovna se značkou D markové mince s jeho portrétem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný groš svobodného města Göttingen byl ražen v letech 1610–1620 ve jménu císaře Matyáše Habsburského. Korunované gotické písmeno G zastupuje město, zatímco říšské jablko...
Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...
Stříbrný půlbatzen salcburského knížete-arcibiskupa Matyáše Langa z Wellenburgu z roku 1526. Mince spojuje čtvrcený erb Salcburska a arcibiskupa s portrétem svatého Ruperta,...
Stříbrné 2 groše Fridricha Augusta III. Saského byly vyraženy v Drážďanech roku 1790 v období jeho vlády jako saského kurfiřta. Portrét panovníka doplňuje znak Saska na prsou...
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Měděný krejcar Josefa II. z roku 1790 pochází z mincovny Smolník, označené písmenem S. Portrét panovníka a latinský opis doplňuje reverz s nominálem, letopočtem a věncem; mince...
Měděných 8 hellerů Fridricha II. z Hesenska-Kasselska bylo vyraženo roku 1772 v Kasselu. Mince spojuje korunovaný panovnický monogram s výrazným označením nominálu a představuje...
Stříbrná mince 2 pengő z roku 1936 patří mezi klasické oběhové ražby období regentství Miklóse Horthyho. Tento elegantní maďarský typ s vyobrazením Panny Marie a Ježíška patří k...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrná oběžná pamětní mince 5 zlotých vydaná Polskem roku 1936 k 15. výročí přístavu Gdyně. Spojuje státní znak druhé Polské republiky s výrazným námořním motivem plachetnice,...
Stříbrný půlgroš Ludvíka Jagellonského, ražený roku 1526 městem Svídnice ve Slezsku. Koruna a slezská orlice doprovázejí latinské opisy, které spojují panovníkovu titulaturu s...
Ludvík II. Bavorský (1845–1886) se narodil 25. srpna 1845 na zámku Nymphenburg v Mnichově jako nejstarší syn korunního prince Maxmiliána a Marie Frederiky Pruské. Dětství trávil s mladším bratrem Otou na zámku Hohenschwangau. Roku 1861 poprvé slyšel hudbu Richarda Wagnera, která v něm probudila zájem o operu, mýty a báje. Po otcově smrti se 10. března 1864 stal v osmnácti letech králem.
Roku 1866 bojovalo Bavorsko na straně Rakouska proti Prusku; po porážce muselo podřídit armádu pruské a zaplatit válečné reparace 30 milionů zlatých. Ve válce s Francií roku 1870 stálo již na straně Pruska. Zklamaný král se stahoval z politiky a věnoval se umění. Štědře podporoval Wagnera, v Mnichově se konaly premiéry Tristana a Isoldy, Mistrů pěvců norimberských, Zlata Rýna a Valkýry.
Většinu prostředků pohltila stavba zámků Neuschwanstein, Herrenchiemsee a Linderhof, jejichž rozpočty se mnohonásobně překročily. Vláda ho v červnu 1886 na základě posudku lékařů, kteří ho neprohlédli, prohlásila za nesvéprávného a regentem se stal strýc Luitpold. Ludvík byl převezen na zámek Berg a 13. června 1886 ho spolu s psychiatrem Bernhardem von Guddenem našli mrtvého ve Starnberském jezeře.
Do roku 1871 se v Bavorsku platilo jihoněmeckým zlatým a spolkovým tolarem; jeden z nich nese na rubu Madonu s Ježíškem a opis PATRONA BAVARIAE. Po vítězství nad Francií dal král razit pamětní tolar míru. Od roku 1873 přešla říše na zlatou marku a mnichovská mincovna se značkou D razila zlaté a stříbrné mince s jeho portrétem a říšským orlem na rubu. Zlatý a krejcar byly zrušeny k 1. lednu 1876. Podrobněji o něm píše článek Pohádkový král z Neuschwansteinu: Ludvík II. a tragédie mezi snem a šílenstvím.
