Mince Ludvíka II. Hesenského
Mince Ludvíka II. Hesenského pocházejí z let 1458–1471, kdy vládl jako lantkrabě Dolního Hesenska se sídlem v Kasselu, zatímco Horní Hesensko držel jeho bratr. Jsou to stříbrné groše: štítové groše s hesenským lvem podle míšeňského vzoru a groše se třemi přilbami a znaky Hesenska, Ziegenhainu a Niddy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá pětidolarová mince Republiky Nauru z roku 2009 představuje korálový útes s rybami a dalšími mořskými živočichy. Motiv přirozeně odkazuje na tichomořský ostrov obklopený...
Zlatá neoběžná mince Vanuatu v nominální hodnotě 20 vatu z roku 2009 představuje římský Pantheon. Drobná ražba propojuje státní symboliku tichomořské republiky s jednou z...
Zlatá pětidolarová mince Šalamounových ostrovů z roku 2008 spojuje portrét královny Alžběty II. s motivem Daidala a Ikara. Drobná pamětní ražba připomíná antický příběh o útěku...
Zlatá samojská mince 1 dolar z roku 2010 připomíná astronoma Mikuláše Koperníka. Portrét doplňuje schéma heliocentrické soustavy, zatímco druhá strana nese státní znak Samoy....
Zlatá severokorejská mince 10 wonů z roku 2009 zachycuje barcelonskou baziliku Sagrada Família, jejíž podobu zásadně ovlivnil Antoni Gaudí. Spojuje moderní ražbu s motivem...
Zlatá mince Republiky Togo z roku 2007 připomíná egyptskou královnu Nefertiti, manželku faraona Achnatona. Drobná ražba spojuje její portrét s togským státním znakem a nominální...
Zlatá pamětní mince Barbadosu z roku 2020 připomíná 100. výročí narození papeže Jana Pavla II. Portrét duchovního doprovází heslo Totus Tuus, zatímco rub nese státní znak...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Zlatý československý dukát připomíná milénium svatého Václava a tisícileté výročí vyjádřené letopočty 929–1929. Jde o ražbu z roku 1973 s postavou světce na jedné straně a...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Ludvík II. Hesenský (1438–1471) se narodil 7. září 1438 jako syn hesenského lantkraběte Ludvíka I. a Anny Saské. Roku 1454 se oženil s Mechtildou Württemberskou; z jejich dětí se dospělosti dožili synové Vilém I. a Vilém II. Po otcově smrti roku 1458 bylo Hesensko rozděleno: Ludvík získal Dolní Hesensko se sídlem v Kasselu, mladší bratr Jindřich III. Horní Hesensko s Marburgem.
Bratři se léta přeli o hranice a práva svých dílů a roku 1469 mezi nimi vypukla otevřená válka. Ukončil ji v květnu 1470 jejich bratr Heřman, pozdější kolínský arcibiskup. V letech 1464–1471 vedl Ludvík spor s paderbornským biskupem Šimonem III. o hrad Calenberg. Roku 1470 dal postavit zámek v Rotenburgu a přestavět hrad v Ziegenhainu.
Zemřel nečekaně 8. listopadu 1471 na hradě Reichenbach krátce po lovu s bratrem; pozdější kronikáři mluvili o otravě. Pohřben byl v kostele svaté Alžběty v Marburgu.
Ludvíkův otec, švagr kurfiřta Fridricha II. Saského, začal jako první hesenský lantkrabě razit štítové groše s hesenským lvem podle vzoru míšeňských grošů a Ludvík II. v jejich ražbě pokračoval. Z kasselské mincovny pochází také groš z roku 1466 se čtvrceným štítem Hesenska, Ziegenhainu a Niddy na líci a se třemi přilbami těchto zemí na rubu.
