Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského z Darmstadtu
Mince Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského z Darmstadtu pocházejí z let 1848–1877 a vznikly v hesenské zemské mincovně. Patří sem dvoutolary a spolkové tolary podle drážďanské a vídeňské mincovní smlouvy i první markové ražby se značkou H, mezi nimi pětimarky z let 1875–1876 s jeho portrétem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velmi vzácný stříbrný 20 krejcar z roku 1766 ražený v Hesensku-Darmstadtu za vlády lankraběte Ludvíka VIII. patří mezi nejvzácnější regionální ražby Svaté říše římské 18....
Ovládací prvky výpisu
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský (1806–1877) vládl jako hesenský velkovévoda od roku 1848 do své smrti. Mincovna v Darmstadtu, kterou roku 1618 založil lankrabě Ludvík V., sídlila od roku 1833 v klasicistní budově na Mathildenplatz postavené podle návrhu Georga Mollera.
Podle drážďanské mincovní smlouvy razila darmstadtská mincovna do roku 1854 dvoutolary s 33,41 g ryzího stříbra a v letech 1857–1871 spolkové tolary s 16,67 g ryzího stříbra. Po vzniku císařství přešla na markovou měnu: od roku 1872 razila marky a od roku 1873 feniky. Říšské mince z Darmstadtu nesou písmeno H, protože značky mincoven se řídily pořadím států v říšské ústavě.
S portrétem Ludvíka III. vyšly hesenské pětimarky z let 1875–1876 v nákladu 438 485 kusů a dvoumarky z let 1876–1877 v nákladu 540 108 kusů, obojí se značkou H. Pozdější hesenské stříbrné marky už nesou značku berlínské mincovny A, protože darmstadtská mincovna byla roku 1882 zrušena a ražba hesenských mincí přešla do Berlína.
