Mince Ludvíka XIV.
Mince Ludvíka XIV. pocházejí z let 1643–1715, nejdelší vlády v dějinách Francie, kdy Král Slunce budoval absolutní monarchii a vedl nákladné války. Jejich výdaje kryl i opakovanými „reformacemi“: staré stříbrné écu se bez přetavení přerážely novým typem a platily pak za vyšší hodnotu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Ovládací prvky výpisu
Ludvík XIV. (1638–1715) se narodil 5. září 1638 na zámku Saint-Germain-en-Laye jako syn Ludvíka XIII. a Anny Rakouské. Králem se stal 14. května 1643, když mu nebyly ani čtyři roky. Za jeho nezletilosti vládla matka jako regentka a hlavním ministrem byl kardinál Mazarin; dětství krále poznamenala povstání zvaná fronda v letech 1648–1653.
Po Mazarinově smrti roku 1661 začal Ludvík vládnout sám, bez prvního ministra. Roku 1660 se oženil s Marií Terezou Španělskou. Finance spravoval Jean-Baptiste Colbert. V polovině roku 1682 přenesl sídlo do Versailles, kde soustředil i velkou část šlechty, a roku 1685 zrušil edikt nantský, který chránil hugenoty. Válečná léta vyvrcholila válkou o španělské dědictví, jež začala roku 1701 a trvala ještě v době jeho smrti.
Ludvík XIV. zemřel 1. září 1715 ve Versailles po více než 72 letech vlády a korunu zdědil jeho pravnuk Ludvík XV. Přezdívku Král Slunce získal podle role boha Apollóna v dvorním baletu.
Jeho mincovnictví neslo stopy válečných výdajů. Od roku 1690 provedla koruna čtyři takzvané reformace: místo přetavení se staré mince přerážely novým typem a platily za vyšší hodnotu, takže král získal na ražebném i na ušetřené přetavbě. Typ „aux insignes“ s korunovaným štítem s liliemi před zkříženým žezlem a rukou spravedlnosti se razil v letech 1701–1704 ve velkých počtech, většinou na starších écu, jejichž původní ražba bývá vidět. Písmeno pod štítem označuje mincovnu, například B Rouen.
