Mince Ludvíka XIV.
Ludvík XIV. (1638–1715) byl francouzským a navarrským králem v letech 1643–1715. Po regentství matky a vlivu kardinála Mazarina převzal roku 1661 osobní vládu. Vybudoval dvorské centrum ve Versailles a podporoval divadlo i hudbu. Je znám jako Král Slunce; následoval jej pravnuk Ludvík XV.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Ovládací prvky výpisu
Ludvík XIV. (1638–1715) byl francouzským a navarrským králem v letech 1643–1715. Narodil se v Saint-Germain-en-Laye jako syn Ludvíka XIII. a Anny Rakouské. Králem se stal ve čtyřech letech; během nezletilosti vládla matka jako regentka s podporou kardinála Mazarina.
Dětství panovníka poznamenala Fronda, série povstání v letech 1648–1653. Mazarin jej připravoval na výkon vlády. Po kardinálově smrti roku 1661 začal Ludvík osobně řídit státní záležitosti a nepověřil touto úlohou dalšího prvního ministra. V jeho pojetí monarchie mělo rozhodující postavení královské centrum.
Roku 1660 se oženil s Marií Terezií, dcerou španělského krále. Sňatek provázel francouzsko-španělské mírové vyrovnání. Ze šesti dětí manželů se dospělosti dožil jen nejstarší syn Ludvík. Po smrti královny uzavřel panovník neveřejný sňatek s Madame de Maintenon.
Za Ludvíkovy vlády byl rozsáhle přestavován zámek ve Versailles. Na podobě sídla pracovali architekti, malíři i zahradník André Le Nôtre. Roku 1682 se tam usadil král s dvorem. Versailles se stalo centrem dvorského života a místem, kde se uplatňoval náročný ceremoniál i závislost šlechty na panovnické přízni.
Král podporoval divadlo, hudbu a další umění; s jeho dvorem jsou spojeni Molière, Racine a Lully. Přijal slunce jako svůj emblém, odtud označení Král Slunce. Zemřel 1. září 1715 po více než sedmdesáti letech na trůnu. Protože před ním zemřeli nejbližší přímí následníci, korunu převzal pravnuk Ludvík XV.
