Mince Ludvíka XVI.
Mince Ludvíka XVI. pocházejí z let 1774–1792, z vlády posledního krále starého režimu před Velkou francouzskou revolucí. Platila soustava livru: zlatý louisdor za 24 livrů, stříbrný écu za 6 livrů a jeho díly a měděné souy a deniéry. Roku 1785 dostal louisdor lehčí podobu a od roku 1789 přibyly papírové asignáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Ludvík XVI. (1754–1793) se narodil 23. srpna 1754 ve Versailles jako syn dauphina Ludvíka Ferdinanda a Marie Josefy Saské. Po smrti otce roku 1765 se stal přímým následníkem svého děda Ludvíka XV. Roku 1770 se oženil s Marií Antoinettou, dcerou Marie Terezie, sňatkem, který měl upevnit francouzsko-rakouské vztahy; měli spolu čtyři děti.
Na trůn nastoupil roku 1774 v době hluboké finanční krize. Reformy generálního kontrolora financí Turgota, který chtěl šetřit a zdanit šlechtu, narazily na odpor privilegovaných a roku 1776 byl odvolán. Podpora amerických kolonií ve válce proti Británii státní dluh dál zvýšila. Ani Necker, Calonne a shromáždění notáblů krizi nevyřešili, a tak král svolal na květen 1789 generální stavy, poprvé od roku 1614.
Jejich zasedání zahájilo Velkou francouzskou revoluci. Král se formálně přihlásil k ústavě, ale v červnu 1791 se s rodinou pokusil o útěk; ve Varennes ho poznal poštmistr Drouet podle portrétu na padesátilivrovém asignátu. Po povstání 10. srpna 1792 byl zatčen a uvězněn v Templu, 21. září byla monarchie zrušena. Národní konvent ho jedním hlasem odsoudil k smrti a 21. ledna 1793 byl popraven gilotinou.
Za jeho vlády platila soustava ustálená roku 1726: zlatý louisdor za 24 livrů, stříbrný écu za 6 livrů neboli 120 sou s poloviční, čtvrtinovou a osminovou mincí a měděné souy po 12 deniérech. Roku 1785 vznikl nový, lehčí louisdor o hmotnosti 7,649 g a ryzosti 917/1000 s králem hledícím vlevo a korunovaným erbem Francie a Navarry, autorem byl rytec Benjamin Duvivier. Od roku 1789 vydával stát papírové asignáty, jejichž hodnota rychle klesala. Livrová soustava skončila roku 1795 zavedením franku.





