Mince lýkijské ligy
Mince lýkijské ligy razila města sdružená ve svazu Lýkie na jihozápadním pobřeží Malé Asie, který Řím uznal za svobodný roku 168 př. n. l. a zrušil jej až císař Claudius roku 43 n. l. Ve shromáždění spolku zasedali zástupci přes dvaceti měst, mezi nimi Xanthu, Patary, Pinary a Myry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Lýkijská liga sdružovala města Lýkie, hornatého kraje mezi dnešním Fethiye a Antalyí. Lýkijci mluvili jazykem příbuzným luvijštině; po makedonském dobytí však rychle přijali řeckou kulturu a jejich jazyk zmizel z nápisů i mincí. Poté, co Římané roku 188 př. n. l. porazili Antiocha III. Velikého, svěřili Lýkii ostrovu Rhodu, na jehož tvrdou správu si Lýkijci stěžovali v Římě. Senát je v letech 168–167 př. n. l. prohlásil za svobodné.
Spolek je doložen nápisy z počátku 2. století př. n. l. Podle zeměpisce Strabóna jej tvořilo třiadvacet měst; největší z nich – Xanthos, Patara, Pinara, Olympos, Myra a Tlos – měla ve shromáždění po třech hlasech, střední po dvou a ostatní po jednom. Shromáždění volilo lykiarchu v čele spolku a soudy, o válce a míru však pod římskou ochranou rozhodovat nesmělo. Roku 46 př. n. l. uzavřela Lýkie s Římem spojeneckou smlouvu. Roku 43 n. l. ji císař Claudius po vnitřních nepokojích připojil k říši jako provincii Lycia et Pamphylia; spolek přetrval jako zemské shromáždění spojené s císařským kultem.
První mince s lýkijským písmem vznikly krátce před rokem 500 př. n. l. a koncem 5. století př. n. l. se na lýkijských mincích objevily vůbec první skutečné portréty vládců. Vtlačený čtvercový rámeček kolem obrazu, typický pro nejstarší řecké mince, si lýkijské ražby uchovaly až do 1. století př. n. l. Přístav Phaselis na východním pobřeží, založený Rhoďany roku 690 př. n. l., se spolku připojil až po roce 160 př. n. l.





