Mince Marca Aurelia
Marcus Aurelius (121–180) byl římským císařem v letech 161 až 180 a posledním z takzvaných adoptivních císařů. Většinu vlády strávil ve válkách na Dunaji a proslul spisem Hovory k sobě, který patří k základním dílům stoické filozofie. Zemřel roku 180 na Dunaji.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Marcus Aurelius (121–180) se narodil v Římě do zámožné rodiny hispánského původu. Císař Hadrián si ho oblíbil už jako chlapce a zařídil, aby ho jeho nástupce Antoninus Pius adoptoval a určil za budoucího vládce.
Dostalo se mu mimořádného vzdělání. Studoval řečnictví u Frontona, brzy jej však plně zaujala filozofie, zejména stoická nauka o povinnosti, sebeovládání a přijímání osudu. Té se držel po celý život.
Císařem se stal roku 161 a hned učinil krok bez obdoby. Za rovnocenného spoluvládce přijal svého adoptivního bratra Lucia Vera, čímž se říše poprvé dostala pod formálně dvojí vládu.
Klidná léta, jaká zažil jeho předchůdce, mu nebyla dopřána. Vypukla válka s Parthy, po jejímž skončení přivleklo vracející se vojsko epidemii, která zdecimovala obyvatelstvo říše a je známa jako antoninský mor.
Od roku 166 pronikaly přes Dunaj germánské kmeny Markomanů a Kvádů a ohrožovaly severní Itálii. Císař strávil zbytek života téměř nepřetržitě v polních táborech na území dnešního Slovenska, Rakouska a Maďarska.
Právě tam vznikaly zápisky, které psal řecky jen sám pro sebe. Dnes jsou známy jako Hovory k sobě a patří k nejčtenějším filozofickým textům vůbec. Nejsou soustavným výkladem, ale osobními úvahami o povinnosti a smrti.
Zemřel v březnu roku 180 ve vojenském táboře, patrně ve Vindoboně. Na rozdíl od svých předchůdců předal vládu vlastnímu synovi Commodovi, což bývá považováno za konec šťastného období římských dějin.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Marcus Aurelius: Poslední „dobrý císař“ v nejtvrdších letech římské říše.
