Mince Marca Aurelia
Marcus Aurelius (121–180) byl římským císařem v letech 161 až 180 a posledním z takzvaných adoptivních císařů. Většinu vlády strávil ve válkách na Dunaji a proslul spisem Hovory k sobě, který patří k základním dílům stoické filozofie. Zemřel roku 180 na Dunaji.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zachycuje mladého panovníka s paprskovitou korunou a Apollóna sedícího u lyry. Dobře čitelné opisy umožňují určit římskou ražbu jako typ...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s ozbrojeným Martem v roli ochránce římské moci spojuje výrazný vojenský námět s...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. připomíná neklidnou epochu římského císařství. Reverz s Jupiterem Statorem vyjadřoval ochranu, pevnost a obnovení řádu. Výrazný portrét...
Stříbrná pamětní mince vydaná k 10. výročí Slovenského národního povstání připomíná jednu z klíčových událostí moderních československých dějin. Emise z roku 1954 propojuje...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Marcus Aurelius (121–180) se narodil v Římě do zámožné rodiny hispánského původu. Císař Hadrián si ho oblíbil už jako chlapce a zařídil, aby ho jeho nástupce Antoninus Pius adoptoval a určil za budoucího vládce.
Dostalo se mu mimořádného vzdělání. Studoval řečnictví u Frontona, brzy jej však plně zaujala filozofie, zejména stoická nauka o povinnosti, sebeovládání a přijímání osudu. Té se držel po celý život.
Císařem se stal roku 161 a hned učinil krok bez obdoby. Za rovnocenného spoluvládce přijal svého adoptivního bratra Lucia Vera, čímž se říše poprvé dostala pod formálně dvojí vládu.
Klidná léta, jaká zažil jeho předchůdce, mu nebyla dopřána. Vypukla válka s Parthy, po jejímž skončení přivleklo vracející se vojsko epidemii, která zdecimovala obyvatelstvo říše a je známa jako antoninský mor.
Od roku 166 pronikaly přes Dunaj germánské kmeny Markomanů a Kvádů a ohrožovaly severní Itálii. Císař strávil zbytek života téměř nepřetržitě v polních táborech na území dnešního Slovenska, Rakouska a Maďarska.
Právě tam vznikaly zápisky, které psal řecky jen sám pro sebe. Dnes jsou známy jako Hovory k sobě a patří k nejčtenějším filozofickým textům vůbec. Nejsou soustavným výkladem, ale osobními úvahami o povinnosti a smrti.
Zemřel v březnu roku 180 ve vojenském táboře, patrně ve Vindoboně. Na rozdíl od svých předchůdců předal vládu vlastnímu synovi Commodovi, což bývá považováno za konec šťastného období římských dějin.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Marcus Aurelius: Poslední „dobrý císař“ v nejtvrdších letech římské říše.
