Mince Marca Aurelia
Mince Marca Aurelia se razily od doby, kdy byl dědicem Antonina Pia, až do jeho smrti roku 180; jako císař vládl od roku 161. Téměř všechny vznikly v mincovně v Římě – zlaté aurei, stříbrné denáry a bronzové sestercie, dupondie a asy. Hned při nástupu snížil ryzost stříbrného denáru z 83,5 na 79 %.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Marcus Aurelius (121–180) se narodil 26. dubna 121 v Římě jako syn prétora Marca Annia Vera a Domitie Calvilly. Otec mu zemřel, když mu byly tři roky, a vychovávali ho matka a děd. Roku 138 adoptoval císař Hadrián jeho strýce Antonina Pia a ten zase Marca a Lucia, syna zesnulého Aelia Caesara. Marcus se tak stal následníkem trůnu; učili ho mimo jiné Hérodés Attikos a Marcus Cornelius Fronto a roku 145 se oženil s Antoninovou dcerou Faustinou.
Po Antoninově smrti roku 161 nastoupil na trůn spolu s adoptivním bratrem Luciem Verem. Na východě vedli Římané válku s Parthy, od let 165–166 říši pustošil antoninovský mor, na který možná roku 169 zemřel i Lucius Verus. Marcus pak řadu let osobně velel v markomanských válkách proti Markomanům, Kvádům a Jazygům na středním Dunaji.
Zemřel 17. března 180 ve vojenském táboře ve Vindoboně, dnešní Vídni, nebo u Sirmia. Byl ihned zbožštěn a jeho popel uložen v Hadriánově mauzoleu. Nástupcem se stal syn Commodus. Jako stoický filozof zanechal řecky psané zápisky známé jako Hovory k sobě.
Mince s jeho portrétem se razily už v době, kdy byl caesarem a dědicem Antonina Pia. Jako císař hned při nástupu roku 161 snížil ryzost denáru z 83,5 na 79 % stříbra, roku 168 ji zase zvýšil na 82 %. Téměř všechny jeho mince vznikly v mincovně v Římě; vedle denárů a zlatých aureů tvořily velkou část ražby bronzové sestercie, dupondie a asy. Podrobněji o jeho životě píše článek Marcus Aurelius: Poslední „dobrý císař“ v nejtvrdších letech římské říše.





