Mince Marie Terezie z Kremnice
Mince Marie Terezie z Kremnice vznikaly v hlavní uherské mincovně v letech 1740–1780. Patří sem dukáty se stojící panovnicí a Madonou, tolary s portrétem a od roku 1767 s uherským znakem drženým dvěma anděly, dvacetníky s iniciálami mincmistra a vardajna i drobné stříbrné a měděné mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1778 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1777 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Marie Terezie (1717–1780) vládla habsburské monarchii od roku 1740 do své smrti a Kremnice, hlavní mincovna Uherského království, pro ni razila po celou tu dobu. Kremnický dukát zůstal u tradiční podoby: nařízení z 2. června 1746 předepsalo postavu stojící panovnice, značku K–B a Madonu. Pro jejího manžela Františka I. Štěpána se v Kremnici dukáty nerazily, protože uherské hlavní mincovně příslušela ražba dukátů jen s obrazem krále.
Tolary z let 1741–1766 nesou portrét královny a na rubu Madonu s Ježíškem se značkou K–B. Od roku 1767 mají na líci uherský znak držený dvěma anděly a na rubu sedící Madonu; vláda tím chtěla zastavit vývoz kremnických portrétních tolarů do Turecka, který konkuroval vídeňskému levantskému obchodu. Místo K–B pak nesou jen písmeno K nebo B, podle toho, zda stříbro pocházelo z erárních, nebo soukromých dolů.
Od roku 1765 se na mince dostaly iniciály mincmistra a vardajna: v letech 1765–1774 E.v.M.–D. za Ignaze Krammera z Münzburgu a Paschala Josepha Damianiho, v letech 1774–1780 S.K.–P.D. za Sigismunda Klemmera z Klemmersbergu a téhož Damianiho. Roku 1773 odešel kremnický rytec Maximilian König pro nemoc očí a nahradil ho Anton König z Günzburgu.
