Mince Marie Terezie z Prahy
Mince Marie Terezie z Prahy razila pražská mincovna v Hankově domě na Starém Městě v letech 1740–1780. Nejpočetnější jsou dvacetníky ražené od roku 1754, vedle nich dukáty, tolary a jejich díly i měděné krejcary a grešle. Stříbrné a zlaté ražby se poznají podle českého lva v srdečním štítku orla.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1777 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1775 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Měděný krejcar z roku 1761, ražený v pražské mincovně za vlády císařovny Marie Terezie, představuje typickou drobnou minci tereziánského období. Tato ražba symbolizuje...
Ovládací prvky výpisu
Marie Terezie (1717–1780) vládla od roku 1740 a pražská mincovna v Hankově domě na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu pro ni razila po celou dobu její vlády. Mincmistry byli Ferdinand Scharff (1740–1746), I. Kramer (1746–1748), B. Schaumberger (1748–1755) a od roku 1755 Pavel Erdmann von Schwingerschuh. Když Prahu roku 1741 obsadila francouzská a bavorská vojska a českým králem byl zvolen Karel VII. Albrecht, nevznikla v pražské mincovně žádná jeho mince.
Pražské stříbrné a zlaté mince Marie Terezie nenesou písmeno mincovny. Určuje ji zemský znak v srdečním štítku orla, v Praze český lev. Dvojpísmeno P–R podle nařízení z roku 1746 dostávaly jen pražské mince jejího manžela Františka I. Štěpána a písmeno C zavedené roku 1766 jen ražby Josefa II. Od roku 1766 přibyly iniciály mincmistra a vardajna E.v.S.–A.S. (Erdmann a Antonín Stöhr), od roku 1773 E.v.S.–I.K. (Erdmann a Ignác Kendler). Měděné mince nesly od roku 1760 písmeno P.
Po zavedení konvenční měny razila Praha od roku 1754 dvacetníky, od roku 1757 desetníky a v letech 1758 a 1763–1765 třicetníky neboli čtvrttolary; sedmnáctníky vznikaly v letech 1751–1755 a znovu 1761–1763. V letech 1758 a 1759 se tu z jáchymovského stříbra razily výtěžkové tolary s českým lvem a svatým Jáchymem v prsním štítku orla.
Roku 1760 nahradila v Praze drobné stříbro měď. Vedle krejcarů se razila měděná grešle se znaky Čech, Moravy a Slezska místo podobizny: roku 1759 malá, zvaná grešlička, od roku 1760 větší o hmotnosti 8,25 g. Pražská mincovna ji razila naposledy roku 1768.
