Mince Marie Terezie z Vídně
Mince Marie Terezie z Vídně razila hlavní mincovna monarchie za její vlády v letech 1740–1780. Patří sem dukáty, konvenční tolary a jejich díly, dvacetikrejcary zavedené roku 1754 i tereziánský tolar s letopočtem 1780, jehož vídeňská razidla s iniciálami I.C.–F.A. sloužila ještě do roku 1823.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1778 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Ovládací prvky výpisu
Marie Terezie (1717–1780) nastoupila na trůn roku 1740 a Vídeň byla po celou dobu její vlády hlavní mincovnou habsburské monarchie; roku 1752 se mincovna přestěhovala do Himmelpfortgasse. Zprvu se razilo podle lipské stopy, v níž tolar platil 2 zlaté neboli 120 krejcarů. Tereziánský tolar se ve Vídni razí od roku 1741.
Instrukcí ze 7. listopadu 1750 zavedla konvenční měnu, kterou roku 1753 potvrdila konvence s Bavorskem: z kolínské hřivny ryzího stříbra 20 zlatých, tolar o 28,06 g ryzosti 833/1000. Od roku 1754 přibyly dvacetikrejcary a desetikrejcary, roku 1758 čtvrttolar o 30 krejcarech. Dvacetikrejcar měl hodnotu třetiny zlatého, tedy šestiny tolaru.
Do roku 1765 určuje mincovnu ražeb Marie Terezie zemský znak v srdečním štítku orla; dvojpísmeno W–I nesly jen vídeňské mince jejího manžela Františka I. Štěpána. V letech 1765–1774 doplňovaly vídeňské mince iniciály mincmistra Josefa Augustina Cronberga a vardajna Sigismunda Klemmera I.C.–S.K., v letech 1774–1780 Cronberga a Franze Aicheraua I.C.–F.A. Písmeno A, zavedené roku 1766 jen pro ražby Josefa II., na jejích mincích chybí; tolar 1765 s A pod portrétem vznikl omylem a je velkou vzácností.
Vídeňská razidla tereziánského tolaru s letopočtem 1780, iniciálami I.C.–F.A. a hornorakouským znakem ve čtvrtém poli se používala až do roku 1823. Letopočet tedy sám neurčuje rok ražby.
