Mince Matyáše Langa z Wellenburgu

Matyáš Lang z Wellenburgu (asi 1468–1540) pocházel z rodiny augsburského měšťana. Šlechtický přídomek odvodil od hradu Wellenburg nedaleko rodného Augsburgu, který získal roku 1507. Studoval v Ingolstadtu, Tübingenu a Vídni a poté vstoupil do služeb císaře Fridricha III. Habsburského, u jehož dvora rychle stoupal.

Patřil k nejdůvěrnějším rádcům a vyslancům Fridrichova syna Maxmiliána I. Roku 1508 zprostředkoval vznik Cambraiské ligy a podílel se i na jednáních, z nichž vzešla roku 1515 vídeňská dvojitá svatba Habsburků s Jagellonci, díky níž roku 1526 připadly Čechy a Uhry Habsburkům. Za své služby získal roku 1500 proboštství augsburské katedrály a roku 1505 biskupství v Gurku, k němuž přibylo i biskupství v Cartageně. Roku 1511 ho papež Julius II. jmenoval kardinálem a jako koadjutor s právem nástupnictví stanul po boku salcburského arcibiskupa Leonharda z Keutschachu, po jehož smrti roku 1519 nastoupil na salcburský stolec.

V době reformace se Lang pevně držel staré víry a pro svou povýšenost byl u poddaných velmi neoblíbený. Roku 1523 si v takřka nekrvavé latinské válce vynutil podřízenost města Salcburku, které hájilo svá stará práva. O dva roky později, za německé selské války, povstalci obsadili Hallein, zpustošili arcibiskupský hrad Hohenwerfen a oblehli Langa v pevnosti Hohensalzburg. Vzpouru se podařilo potlačit až s pomocí vojsk Švábského spolku a válečné škody přiměly arcibiskupa k šetrnosti.

Lang zůstal věrný Habsburkům i za vlády Karla V., patřil k jeho předním ministrům a účastnil se mnoha mezinárodních jednání své doby. Roku 1519 se zasadil o volbu Karla V. římským králem. Papež mu roku 1529 udělil čestný titul primase Germánie a roku 1535 se stal kardinálem-biskupem v Albanu. Zemřel v Salcburku roku 1540.