Mince Maximina Thraxe
Mince Maximina Thraxe pocházejí z let 235–238, kdy vládl první z takzvaných vojenských císařů, jehož nástup zahájil krizi 3. století. Razila je téměř výhradně mincovna v Římě: stříbrné denáry, bronzové sestercie, dupondie a asy a jen málo zlatých aureů. Od roku 236 nesou titul GERM za vítězství nad Germány.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Ovládací prvky výpisu
Maximinus Thrax (asi 173–238), celým jménem Gaius Julius Verus Maximinus, byl podle současníka Hérodiana thráckého původu, odtud přízvisko Thrax, tedy Thrák. Rok narození se odvozuje z pozdějších kronik, podle nichž zemřel v 65 letech. Pocházel z prostých poměrů, do armády vstoupil za Septimia Severa a vypracoval se až k velení IV. legii Italica na Rýně.
Když vojáci roku 235 v Mohuči zavraždili císaře Severa Alexandra a jeho matku, provolali Maximina císařem; senát jeho volbu přijal neochotně. Byl prvním císařem, který nepocházel ze senátorského ani jezdeckého stavu. Vedl tažení za Rýn, přijal titul Germanicus Maximus, syna Maxima jmenoval caesarem a zesnulou manželku Paulinu nechal zbožštit. Zimu 235–236 strávil v Sirmiu a bojoval s Dáky a Sarmaty.
Zdvojnásobil žold vojáků, a protože téměř neustále válčil, zvyšoval daně. Roku 238, v roce šesti císařů, vypuklo proti němu senátní povstání a za císaře byli postupně provoláni Gordianus I., Gordianus II., Pupienus, Balbinus a Gordianus III. Maximinus táhl na Řím, ale Aquileia před ním zavřela brány a během obléhání jej zabili vojáci II. legie Parthica.
Katalog římských císařských mincí eviduje pro jeho vládu 140 typů, téměř všechny z mincovny v Římě. Nejvíce je sestercií a denárů, dále dupondií a asů, aurei jsou vzácné. Na líci jeho mincí stojí nejprve opis IMP MAXIMINVS PIVS AVG, od roku 236 MAXIMINVS PIVS AVG GERM. Razily se také denáry a aurei se zbožštěnou manželkou DIVA PAVLINA a s pávem na rubu.





