Mince Maximina Thraxe

Maximinus Thrax (asi 173–238) pocházel z Thrákie, tedy z pohraniční oblasti na dolním Dunaji, a antické prameny mu připisují barbarský původ. Přízvisko Thrax, tedy Thrák, odkazovalo právě k jeho domovině.

Do armády vstoupil jako prostý voják a proslul mimořádnou tělesnou silou. Postupoval díky schopnostem, prošel velitelskými funkcemi a za Alexandra Severa se stal velitelem výcviku nováčků, což mu zajistilo oddanost vojska.

Roku 235 se legie v Porýní vzbouřily proti císaři, který se pokoušel vykoupit mír s Germány penězi. Alexander i jeho matka byli zabiti a vojáci provolali císařem Maximina. Poprvé se tak vládcem stal muž bez senátorské minulosti.

Do Říma nikdy nevstoupil. Vládu vykonával z pohraničních táborů, odkud vedl úspěšná tažení proti Germánům a Sarmatům, a senát pro něj byl vzdálenou institucí, s níž se nepokoušel navázat vztah.

Válku financoval tvrdým zdaněním a konfiskacemi. Sahal na majetek měst, chrámů i jednotlivců, což vyvolávalo odpor zejména v bohatých provinciích. Právě daňový tlak stál na počátku jeho pádu.

Roku 238 se vzbouřila severní Afrika a provolala císařem místního správce Gordiana I. Senát vzpouru podpořil a Maximina prohlásil za nepřítele státu. Africké povstání bylo sice rychle potlačeno, vzpoura se však rozšířila do Itálie.

Maximinus vytáhl na Řím, uvázl však při obléhání Aquileie, která se mu tvrdě bránila. V táboře vypukl hlad a nespokojenost a v květnu roku 238 ho zabili jeho vlastní vojáci.

Rok 238 vstoupil do dějin jako rok šesti císařů. Maximinův pád ukázal, že o trůnu rozhoduje vojsko, a otevřel padesát let, během nichž se na císařském stolci vystřídaly desítky mužů a říše se ocitla na pokraji rozpadu.