Mince Maxmiliána III. Josefa
Maxmilián III. Josef (1727–1777) byl bavorským kurfiřtem v letech 1745 až 1777. Ukončil nákladné soupeření s Habsburky o císařskou korunu, uzavřel mír a zbytek vlády věnoval hospodářské obnově země a podpoře věd. Zemřel bezdětný roku 1777 a jeho smrtí vymřela bavorská větev Wittelsbachů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1757 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1756 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1773 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1770 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1768, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1774, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1771, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1758, známý jako „Wappentaler“, ražený za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reverz zdobí velký rodový erb Wittelsbachů, averz nese portrét...
Ovládací prvky výpisu
Maxmilián III. Josef (1727–1777) se narodil v Mnichově jako syn kurfiřta Karla Albrechta, který se za války o rakouské dědictví nechal zvolit císařem jako Karel VII. Otcova ctižádost však Bavorsko finančně vyčerpala a přivedla do země nepřátelská vojska.
Když roku 1745 osmnáctiletý Maxmilián nastoupil, byla situace zoufalá. Rakouské jednotky obsadily značnou část kurfiřtství a pokladna byla prázdná. Mladý panovník proto zvolil zcela jiný kurz než jeho otec a rozhodl se skončit s velmocenskými ambicemi.
Ještě téhož roku uzavřel ve Füssenu mír s Marií Terezií. Vzdal se všech nároků na císařskou korunu i na habsburské dědictví a výměnou získal zpět své země. Bavorsko se tím vymanilo z války a mohlo se věnovat obnově.
Následující desetiletí byla ve znamení opatrné neutrality. Za sedmileté války se do bojů nezapojil, šetřil, splácel dluhy a snažil se pozvednout zemědělství i řemeslnou výrobu. Nechal také zpracovat nový zemský zákoník.
Zvláštní péči věnoval vzdělanosti. Roku 1759 založil Bavorskou akademii věd a podporoval školství i uměleckou výrobu, k níž patřila proslulá porcelánka v Nymphenburgu.
Zemřel v prosinci roku 1777 na neštovice, aniž zanechal potomky. Vymřením bavorské větve Wittelsbachů vypukl spor o dědictví, který přerostl ve válku o bavorské dědictví mezi Rakouskem a Pruskem.
Bavorsko za jeho vlády nepatřilo k mocnostem, které by určovaly osud Evropy, zato si však oddechlo po letech válek. Současníci oceňovali jeho střídmost a smysl pro povinnost a v paměti země zůstal jako panovník, který dal přednost klidu před slávou. Jeho hospodářská opatření pomohla obnovit venkov i městská řemesla a Mnichov se stal střediskem vzdělanosti.
