Mince Maxmiliána III. Josefa
Maxmilián III. Josef (1727–1777) byl bavorským kurfiřtem v letech 1745 až 1777. Ukončil nákladné soupeření s Habsburky o císařskou korunu, uzavřel mír a zbytek vlády věnoval hospodářské obnově země a podpoře věd. Zemřel bezdětný roku 1777 a jeho smrtí vymřela bavorská větev Wittelsbachů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1757 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1756 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1773 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1770 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1756 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1768, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1774, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1771, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Maxmilián III. Josef (1727–1777) se narodil v Mnichově jako syn kurfiřta Karla Albrechta, který se za války o rakouské dědictví nechal zvolit císařem jako Karel VII. Otcova ctižádost však Bavorsko finančně vyčerpala a přivedla do země nepřátelská vojska.
Když roku 1745 osmnáctiletý Maxmilián nastoupil, byla situace zoufalá. Rakouské jednotky obsadily značnou část kurfiřtství a pokladna byla prázdná. Mladý panovník proto zvolil zcela jiný kurz než jeho otec a rozhodl se skončit s velmocenskými ambicemi.
Ještě téhož roku uzavřel ve Füssenu mír s Marií Terezií. Vzdal se všech nároků na císařskou korunu i na habsburské dědictví a výměnou získal zpět své země. Bavorsko se tím vymanilo z války a mohlo se věnovat obnově.
Následující desetiletí byla ve znamení opatrné neutrality. Za sedmileté války se do bojů nezapojil, šetřil, splácel dluhy a snažil se pozvednout zemědělství i řemeslnou výrobu. Nechal také zpracovat nový zemský zákoník.
Zvláštní péči věnoval vzdělanosti. Roku 1759 založil Bavorskou akademii věd a podporoval školství i uměleckou výrobu, k níž patřila proslulá porcelánka v Nymphenburgu.
Zemřel v prosinci roku 1777 na neštovice, aniž zanechal potomky. Vymřením bavorské větve Wittelsbachů vypukl spor o dědictví, který přerostl ve válku o bavorské dědictví mezi Rakouskem a Pruskem.
Bavorsko za jeho vlády nepatřilo k mocnostem, které by určovaly osud Evropy, zato si však oddechlo po letech válek. Současníci oceňovali jeho střídmost a smysl pro povinnost a v paměti země zůstal jako panovník, který dal přednost klidu před slávou. Jeho hospodářská opatření pomohla obnovit venkov i městská řemesla a Mnichov se stal střediskem vzdělanosti.
