Mince městského státu Taras
Mince městského státu Taras razila spartská osada na jihu Itálie, dnešní Taranto, až do ztráty samostatnosti ve 3. století př. n. l. Hlavní minci, stříbrný nomos, zdobí bájný Taras jedoucí na delfínovi, na druhé straně často jezdec. Za války s Římem a Pyrrhem byla jeho váha snížena.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Taras, latinsky Tarentum, založili podle tradice roku 706 př. n. l. dórští přistěhovalci ze Sparty. Byli to takzvaní partheniové, synové neprovdaných Sparťanek, kteří museli Řecko opustit; jejich vůdce Falanthos podle pověsti získal v Delfách věštbu, která je přivedla do zálivu na jihu Itálie. Město dostalo jméno po hrdinovi Tarasovi, synu boha moří Poseidóna, kterého podle legendy zachránil ze ztroskotání delfín.
Taras se stal jedním z nejmocnějších měst Velkého Řecka a obchodní velmocí. V první polovině 4. století př. n. l. v něm vynikal filozof a matematik Archytás, kterého občané sedmkrát po sobě zvolili stratégem. Proti Římu povolal Taras na pomoc épeirského krále Pyrrha, který Římany porazil u Hérakleie a Askula, roku 275 př. n. l. však neuspěl u Beneventa. Roku 272 př. n. l. Římané město dobyli a zbořili jeho hradby.
Za druhé punské války vpustili roku 212 př. n. l. příznivci Kartága do města Hannibala, římská posádka však udržela citadelu. Roku 209 př. n. l. Římané Taras znovu dobyli, třicet tisíc obyvatel prodali do otroctví a umělecká díla odvezli do Říma.
Hlavní mincí Tarasu i dalších řeckých měst jižní Itálie byl stříbrný nomos, původně o váze přes 8 g, která časem klesla asi na 7,5 g. Typ s Tarasem na delfínovi zmiňuje už Aristotelés. Na druhé straně se objevují jezdci – korunovaní Níké, s pochodní či palmovou ratolestí nebo seskakující z koně. V době Pyrrhových válek byl nomos snížen na šest římských skrupulí, asi 6,8 g, a ražba skončila kolem roku 210 př. n. l.





