Mince Oty I. Bavorského
Mince Oty I. Bavorského pocházejí z let 1886–1913, kdy byl bavorským králem, ačkoli kvůli duševní nemoci nikdy sám nevládl. Razila je mnichovská mincovna se značkou D v jednotné markové soustavě Německého císařství: stříbrné dvoumarky, třímarky a pětimarky a zlaté desetimarky a dvacetimarky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Ota I. Bavorský (1848–1916) se narodil 27. dubna 1848 v mnichovské Rezidenci jako mladší syn krále Maxmiliána II. Bavorského a Marie Pruské; jeho starším bratrem byl Ludvík II. Bavorský. Od roku 1863 sloužil v bavorské armádě, bojoval v prusko-rakouské válce roku 1866 i v prusko-francouzské válce 1870–1871 a v lednu 1871 zastupoval bratra při vyhlášení Německého císařství ve Versailles.
Po válce se u něj projevila těžká duševní nemoc, kterou lékaři potvrdili v lednu 1872. Žil pak v ústraní pod lékařským dohledem, nejprve v Nymphenburgu a ve Schleißheimu, od roku 1883 na zámku Fürstenried u Mnichova, kde zůstal až do konce života. Když byl Ludvík II. v červnu 1886 zbaven vlády a o tři dny později zemřel, stal se Ota 13. června 1886 podle nástupnického práva Wittelsbachů králem.
Vládu za něj vykonával jako princ regent strýc Luitpold a po jeho smrti roku 1912 bratranec Ludvík. Změna bavorské ústavy ze 4. listopadu 1913 dovolila regentství ukončit a Ludvík se následující den prohlásil králem Ludvíkem III.; Ota si královský titul ponechal. Zemřel 11. října 1916 a pohřben byl v mnichovském kostele svatého Michaela.
Bavorsko bylo od roku 1871 součástí Německého císařství a razilo mince v jednotné markové soustavě: na líci portrét vlastního krále, na rubu společná říšská orlice s nápisem DEUTSCHES REICH. Krátce po Otově nástupu se začaly razit mince s jeho portrétem a opisem OTTO KOENIG VON BAYERN. Mnichovská mincovna se značkou D razila stříbrné dvoumarky a pětimarky od roku 1888 a třímarky v letech 1908–1913, ve zlatě desetimarky od roku 1888 a dvacetimarky v letech 1895–1913.





