Mince Péróze I.
Mince Péróze I. pocházejí z let 459–484, kdy tento perský velkokrál z rodu Sásánovců vládl Íránu. Jeho stříbrné drachmy s portrétem krále v koruně a s oltářem ohně na rubu nesou místo titulu „král králů“ jen kaj Péróz. Hefthalitský král, který ho porazil, razil mince s Pérózovou korunou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Péróz I. († 484) byl synem sásánovského krále Jazdkarta II. a královny Dénak. Po otcově smrti roku 457 se trůnu ujal jeho starší bratr Hormizd III. a Péróz o korunu dva roky bojoval v občanské válce. Podle arménských kronikářů mu k vítězství roku 459 pomohl rod Mihránovců, pozdější perské prameny tvrdí, že získal pomoc Hefthalitů.
Na počátku vlády potlačil vzpouru v kavkazské Albánii a roku 466 s pomocí Hefthalitů porazil Kidarity, takže krátce ovládl Tocharistán. Zemi současně sužovalo sedmileté sucho. Proti Hefthalitům pak táhl třikrát. Při prvním tažení padl do zajetí a propustili jej za výkupné. Po druhé porážce slíbil třicet nákladů mul stříbrných drachem, zaplatil jen dvacet a syna Kaváda poslal roku 482 jako rukojmí. Téhož roku vypukla povstání v Arménii a Gruzii. Na třetím tažení roku 484 zahynul a trůn převzal jeho bratr Balaš.
Na Pérózových mincích chybí tradiční titul král králů; opis uvádí jen kaj Péróz, tedy „král Péróz“. Titul kaj pochází z mytologie Kajánovců a jeho užívání ukazuje, že se pozornost říše obrátila k východní hranici. Péróz během vlády nosil tři různé koruny, poslední okřídlenou s trojím srpkem měsíce. Po dobytí Tocharistánu dal v Balchu razit zlaté mince podle kidaritského vzoru s baktrijským opisem. Hefthalitský král později razil mince s jeho třetí korunou, čímž se prohlašoval za právoplatného vládce Íránu.





