Mince Péróze I.
Péróz I. († 484) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců, vládnoucí v letech 459–484. Trůn získal po dvouleté válce se starším bratrem Hormizdem III. Jeho vládu poznamenalo dlouhé sucho a nouze o potraviny, povstání v Arménii a Gruzii a války s Hefthality, v nichž dvakrát padl do zajetí a nakonec zahynul.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Péróz I. († 484) byl synem velkokrále Jazdkarta II. a královny Dénak; jeho jméno ve středoperštině znamená „vítězný“. Po otcově smrti roku 457 se trůnu zmocnil starší bratr Hormizd III. Péróz jeho vládu neuznal a začal na východě říše shromažďovat vojsko. Podle arménských kronikářů ho podporoval mocný rod Mihránovců, pozdější perská tradice tvrdí, že mu pomohli Hefthalité.
Roku 459 byl Hormizd podle arménských pramenů zajat a popraven a Péróz usedl na trůn. Hned na počátku vlády zvládl vzpouru v kavkazské Albánii a kolem roku 466 porazil Kidarity, kteří dlouho ohrožovali východní hranici říše. Na čas tak ovládl Tocharistán s městem Balch. Írán však zároveň zasáhlo několikaleté sucho, které vyvolalo nouzi o potraviny trvající až do roku 467. Zhoršily se i vztahy s Byzancí, která přestala přispívat na obranu kavkazských průsmyků; platby obnovil až císař Zénón.
Po pádu Kidaritů se jejich území zmocnili Hefthalité. Péróz proti nim vytáhl, byl však přepaden a zajat a propustili ho až za výkupné. Druhé tažení skončilo stejně a jako záruku za nedoplacenou část výkupného musel král poslat k hefthalitskému dvoru svého syna Kaváda. Roku 482 navíc vypuklo povstání v Arménii a Gruzii, vyvolané odporem křesťanské šlechty proti nátlaku zarathuštrovské vlády.
Roku 484 se Péróz proti radě šlechty i kněží vydal na třetí výpravu. Hefthalitský král dal přes bojiště vykopat příkop a zamaskovat ho větvemi; perské vojsko do něj při útoku vpadlo a král zahynul spolu s mnoha šlechtici. Jeho dcera Pérózducht padla do zajetí. Porážka učinila z Íránu na několik let poplatníka Hefthalitů a vlády se ujal Pérózův bratr Valgaš. Ačkoli byl oddaným zarathuštrovcem, podporoval nestoriánské křesťany a krátce před jeho smrtí přijal koncil v Gundéšápúru nestoriánství za závazné učení perské církve.
