Mince Philippa mladšího

Philippus mladší (237–249), plným jménem Marcus Iulius Severus Philippus, byl jediným synem Filipa Araba a jeho manželky Marcie Otacilie Severy. Narodil se v době, kdy jeho otec teprve stoupal po žebříčku úřadů, a do světa vysoké politiky vstoupil jako malé dítě.

Zlom přišel roku 244, kdy byl na východní frontě zavražděn císař Gordianus III. a vojsko provolalo jeho nástupcem právě Filipa Araba. Nový vládce okamžitě zajistil postavení své rodině a sotva sedmiletého syna povýšil na caesara, tedy určeného následníka.

O tři roky později, roku 247, získal chlapec titul augusta a stal se formálně otcovým rovnocenným spoluvládcem. Jeho jméno se objevovalo v úředních dokumentech i na nápisech po celé říši, skutečnou moc však pochopitelně neměl a vládl za něj otec.

Vrcholem těch let byly velkolepé oslavy tisíciletého výročí založení Říma, které se konaly roku 248. Hry trvaly několik dní, přihlížely jim davy a obřadů se účastnila celá císařská rodina včetně mladého spoluvládce.

Slavnostní nálada však brzy vystřídaly potíže. Na Dunaji vypukla vzpoura a vojsko provolalo císařem Traiana Decia. Filip Arabus mu vytáhl vstříc a v bitvě u Verony roku 249 padl.

Jakmile zpráva o otcově smrti dorazila do Říma, obrátili se pretoriáni proti chlapci, který zůstal v hlavním městě. Dvanáctiletý Philippus byl zabit přímo v táboře gardy. Jeho krátký život je typickým dokladem toho, jak nejistá byla v třetím století i pozice císařských dětí. Jeho jméno se přesto po několik let objevovalo po celé říši jako jméno legitimního spoluvládce, což dobře ukazuje, jak silně tehdejší moc stála na dynastické představě.

Traianus Decius nechal jeho i otcovu památku odsoudit a jména obou panovníků byla na řadě míst z nápisů vytesána.