Mince Phocase
Phocas (asi 547–610) byl byzantský císař v letech 602–610. Jako nižší důstojník podunajské armády se postavil do čela vzpoury proti císaři Maurikiovi, kterého dal i se syny popravit. Vládl krutě, válku s Persií nezvládl a roku 610 ho svrhl a popravil Herakleios, zakladatel nové dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Phocas (asi 547–610) se narodil zřejmě roku 547, protože při nástupu na trůn mu bylo podle pramenů 55 let. Pocházel patrně z Thrákie. O jeho mládí se ví málo; sloužil jako nižší důstojník v armádě na Balkáně za vlády císaře Maurikia. Jednou ho vojáci vyslali jako mluvčího do Konstantinopole, kde se s císařem pohádal a jeden z patricijů ho potupně zatahal za vousy.
Na podzim 602 dostala balkánská armáda rozkaz přezimovat za Dunajem. Vojáci, rozhořčení i dřívějším krácením žoldu, se vzbouřili, zvolili si Phocase za vůdce a vytáhli na Konstantinopol. Ve městě vypukly nepokoje, Maurikios uprchl a 23. listopadu 602 byl Phocas korunován patriarchou Kyriakem. Sesazený císař a jeho synové byli brzy zajati a popraveni.
Nový císař nedůvěřoval konstantinopolské elitě, pro niž zůstal uzurpátorem, a vysoké úřady svěřoval příbuzným. Skutečná i domnělá spiknutí trestal stále krutěji a kolem roku 605 dal popravit i Maurikiovu vdovu Konstantinu s dcerami. Perský velkokrál Husrav II. využil převrat jako záminku k válce a od roku 603 postupně dobýval byzantské pevnosti v Mezopotámii.
V Římě měl Phocas lepší pověst. Papež Řehoř I. Veliký jeho nástup uvítal a císař později daroval Pantheon papeži Bonifáci IV., který ho roku 609 vysvětil jako kostel. Roku 608 vztyčili Phocasovi na Foru Romanu čestný sloup, poslední pomník postavený na tomto náměstí. Doma však jeho postavení slábnulo a odpor proti němu sílil i mezi lidmi z jeho okolí.
Rozhodující ránu zasadilo povstání afrického exarchy Herakleia staršího, který zastavil dodávky obilí do hlavního města. Jeho syn Herakleios připlul s loďstvem ke Konstantinopoli a 5. října 610 dal Phocase popravit. Prameny ho líčí jako krutého tyrana, psali je však převážně autoři z doby Herakleiovy dynastie.
