Mince Phraatése IV.
Mince Phraatése IV. pocházejí z let asi 37–2 př. n. l., kdy vládl jako parthský „král králů“. Za něj a jeho otce dosáhla parthská ražba největšího rozsahu. Stříbrné drachmy nesou jeho poprsí s dravým ptákem za hlavou a na rubu sedícího lučištníka, jiné ražby scénu, v níž král přijímá vládu z rukou bohyně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Phraatés IV. (zemřel 2 př. n. l.) byl synem parthského krále Oróda II. z dynastie Arsakovců; rok jeho narození neznáme. Na trůn nastoupil kolem roku 37 př. n. l. poté, co jeho bratr a otcův dědic Pakoros padl v boji s Římany. Podle antických zpráv dal zabít své bratry a možná i otce a odpor části šlechty ho stál útěk velmože Monaesa k Marku Antoniovi.
Roku 36 př. n. l. vtrhl Antonius přes Arménii do Médie Atropatené, ale jeho tažení skončilo porážkou a těžkými ztrátami. Krátce nato Phraata svrhl uzurpátor Tiridatés, král se však s pomocí skythských kočovníků vrátil na trůn a Tiridatés uprchl k Římanům i s jedním z královských synů. Roku 20 př. n. l. vrátil Phraatés Augustovi orly legií ukořistěné u Karrh roku 53 př. n. l. a přeživší zajatce a získal zpět syna.
Spolu se synem poslal Augustus králi otrokyni Músu, která se brzy stala královnou a porodila Phraataka. Aby mu zajistila trůn, přiměla krále poslat čtyři nejstarší syny do Říma. Roku 2 př. n. l. dala Phraata otrávit a vládu převzala s Phraatakem.
Na rubu drachem sedí na trůnu lučištník v měkké čapce, jehož trůn připomíná trůny achaimenovských králů z reliéfů v Persepoli. Pták za královou hlavou drží diadém nebo věnec a souvisí s íránskou představou královské slávy. Řecký opis jej tituluje jako krále králů, Arsaka, spravedlivého, dobrodince, slavného a přítele Helénů. Jiné ražby zobrazují krále na trůnu, jemuž bohyně Tyché podává žezlo.





