Mince Postuma
Mince Postuma pocházejí z let 260–269, kdy vládl takzvané galské říši na západě římského impéria. Razily je hlavně mincovny v Kolíně nad Rýnem a v galském Lugdunu, dnešním Lyonu – od zlatých aureů přes antoniniány až po sesterce. Proslulá je jeho zlatá řada s Herkulovými činy z roku 268.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Zlatník Františka Josefa I. byl vyražen roku 1862 v benátské mincovně. Averz nese portrét panovníka s vavřínovým věncem, reverz císařského dvouhlavého orla, nominál 1 FL a...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný groš svobodného města Göttingen byl ražen v letech 1610–1620 ve jménu císaře Matyáše Habsburského. Korunované gotické písmeno G zastupuje město, zatímco říšské jablko...
Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...
Stříbrný půlbatzen salcburského knížete-arcibiskupa Matyáše Langa z Wellenburgu z roku 1526. Mince spojuje čtvrcený erb Salcburska a arcibiskupa s portrétem svatého Ruperta,...
Stříbrné 2 groše Fridricha Augusta III. Saského byly vyraženy v Drážďanech roku 1790 v období jeho vlády jako saského kurfiřta. Portrét panovníka doplňuje znak Saska na prsou...
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Měděných 8 hellerů Fridricha II. z Hesenska-Kasselska bylo vyraženo roku 1772 v Kasselu. Mince spojuje korunovaný panovnický monogram s výrazným označením nominálu a představuje...
Stříbrná mince 2 pengő z roku 1936 patří mezi klasické oběhové ražby období regentství Miklóse Horthyho. Tento elegantní maďarský typ s vyobrazením Panny Marie a Ježíška patří k...
Postumus († 269), celým jménem Marcus Cassianius Latinius Postumus, byl římský velitel, o jehož původu a mládí se ví velmi málo; jeho mince uctívají Herkula Magusana a Herkula Deusoniensis, božstva oblíbená u Batávů, a odtud se usuzuje na batávský původ. Za Valeriána a Galliena hájil s Gallienovým synem Saloninem rýnskou hranici.
Roku 260 po vítězství nad Juthungy jej vojsko provolalo císařem. Oblehl Kolín nad Rýnem, kde po kapitulaci města zahynul Saloninus. Uznala ho Galie, obě Germánie a Raetie, do roku 261 i Británie a Hispánie. Založil vlastní správu se senátem a konzuly, na mincích se označoval za obnovitele Galie a o tažení na Řím neusiloval. Roku 265 odrazil dvě výpravy Galliena, který byl při obléhání jednoho galského města zraněn.
Roku 268 vzbouřený velitel Aureolus přešel v Mediolanu na Postumovu stranu, Postumus jej však nepodpořil. Počátkem roku 269 se v Mogontiaku, dnešní Mohuči, prohlásil císařem Laelianus. Postumus město dobyl, a když vojákům zakázal je vyplenit, zabili ho.
Postumova ražba je pozoruhodná kvalitou i množstvím. Hlavními mincovnami byly Kolín nad Rýnem a Lugdunum; v Lugdunu vznikaly i bronzové sesterce a dupondie. Koncem roku 265 slavily mince vítězství nad Gallienem a v roce 268 vyšla řada zlatých mincí s Herkulovými činy; některé aurey nesou císařův portrét zpředu místo obvyklého profilu. Téhož roku však náhle kleslo zrno mincí, patrně kvůli finančním potížím. Antoniniány s jeho jménem razila také mincovna v Mediolanu.
