Mince Přemysla Otakara I.
Mince Přemysla Otakara I. pocházejí z let 1192–1193 a 1197–1230, kdy první dědičný český král vládl nejprve jako kníže a od roku 1198 jako král. Razil drobné stříbrné denáry malého střížku a za jeho vlády se v Čechách podle míšeňského vzoru začaly razit tenké jednostranné brakteáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Přemysl Otakar I. (asi 1155–1230) byl nejstarší syn krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské. V letech 1173–1179 pobýval ve vyhnanství, kde se oženil s Adlétou Míšeňskou. Roku 1192 mu císař Jindřich VI. udělil Čechy v léno, slíbených 6 000 hřiven stříbra však neodvedl, a proto byl roku 1193 sesazen a knížetem se stal biskup Jindřich Břetislav. Vládu znovu převzal roku 1197, když mu ji přenechal mladší bratr Vladislav Jindřich.
Ve sporu Štaufů a Welfů o římskou korunu několikrát změnil stranu a královský titul si nechal potvrdit oběma: roku 1198 jej získal od Filipa Švábského, roku 1203 jej v Merseburku znovu korunoval Ota IV. Brunšvický a roku 1204 královská práva stvrdil i papež Inocenc III. Fridrich II. vydal roku 1212 Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu a českému králi přiznala volitelský hlas.
Přemysl se rozešel s Adlétou Míšeňskou a oženil se s Konstancií Uherskou. Místo seniorátu prosadil nástupnictví prvorozeného syna: roku 1216 nechal Václava I. uznat za budoucího krále a roku 1228 jej dal korunovat. Dcera Markéta se pod jménem Dagmar stala dánskou královnou, Anežka Česká vstoupila do kláštera a roku 1989 byla svatořečena. Král zemřel 15. prosince 1230.
Přemysl Otakar I. razil denáry malého střížku, jejichž kvalita se proti předchůdcům mírně zlepšila. Nemohly však konkurovat novým cizím brakteátům, a tak po vzoru sousední Míšně přešel na ražbu tenkých jednostranných brakteátů bez jména panovníka, které pak zůstaly hlavním platidlem až do zavedení pražského groše roku 1300. V letech 1224–1230 se v mincovně na hradišti Stará Plzeň razily dvoustranné feniky se jménem krále a jeho syna Václava, tehdy údělného knížete na Plzeňsku.





