Mince Publia Crepusia
Mince Publia Crepusia jsou stříbrné denáry římské republiky z roku 82 př. n. l. Publius Crepusius nebyl panovník, ale mincovní úředník, který se podepsal na denárech s hlavou Apollóna a jezdcem s kopím a podílel se i na společné emisi s Venuší. Z jeho života se jiné zprávy nedochovaly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Publius Crepusius je znám jen ze svých mincí. Roku 82 př. n. l. působil v Římě jako jeden ze tří mincovních úředníků, takzvaných tresviri monetales. Úřad zastávali na jeden rok obvykle mladí muži ze senátorských rodin na začátku politické dráhy. Data jeho narození ani úmrtí, rodinné poměry a další kariéra nejsou známy.
Rok jeho úřadu připadl na vrchol občanské války mezi Luciem Corneliem Sullou a stoupenci Gaia Maria. Sulla rozhodl válku 1. listopadu 82 př. n. l. vítězstvím u Kollinské brány na okraji Říma a hned poté zahájil proskripce svých odpůrců.
Crepusius vydal denár s vavřínovou hlavou Apollóna se žezlem na líci a jezdcem mávajícím kopím na rubu, kde je jeho jméno P·CREPVSI. Ražby nesou kontrolní symboly, písmena a čísla, jimiž mincovna označovala jednotlivá razidla. Spolu s kolegy Gaiem Mamiliem Limetanem a Luciem Marciem Censorinem se podílel i na společné emisi denárů s poprsím Venuše na líci a Venuší ve dvojspřeží na rubu.





