Mince Publia Crepusia
Mince Publia Crepusia se vážou k římskému mincmistrovi (tresvir monetalis), který působil v roce 82 př. n. l. v době Sullovy občanské války. O jeho životě se mimo mince téměř nic nedochovalo, přesto patří k doloženým úředníkům pozdní republiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Publius Crepusius patřil k římským úředníkům, kteří jsou v pramenech zachyceni hlavně díky své mincovní činnosti. V roce 82 př. n. l. zastával funkci mincmistra, tedy člena kolegia tresviri aere argento auro flando feriundo, jež v Římě dohlíželo na ražbu státního oběživa. Šlo o nižší, ale prestižní krok v rámci veřejné kariéry, protože mincmistři působili přímo ve službě republiky a jejich jména se objevovala na emisích.
Doba jeho působení spadá do mimořádně neklidného období, kdy se římský stát zmítal občanskými válkami a moc se lámala mezi soupeřícími frakcemi. Rok 82 př. n. l. je úzce spojen s vítězstvím Lucia Cornelia Sully a s následující tvrdou konsolidací poměrů v Římě. Právě v takové situaci měla stabilita měny a fungování státní správy zásadní význam, protože armáda i úřady vyžadovaly spolehlivé financování.
O samotném Publiu Crepusiovi se historické zprávy prakticky nezachovaly a jeho rod, gens Crepusia, patří k méně doloženým římským rodům. To je pro pozdní republiku příznačné: vedle slavných jmen se v úředních funkcích objevují i osoby, které známe jen z úředních stop. Crepusius tak představuje typického „stínového“ aktéra římských dějin, jehož existenci potvrzuje státní administrativa, nikoli vyprávění antických autorů.
Přesto má jeho jméno v odborném světě své místo, protože mincovní emise z jeho roku se staly předmětem detailního studia a pomáhají chápat, jak Řím v krizových letech organizoval výrobu a kontrolu ražby. V širší perspektivě je Crepusius připomínkou toho, že i anonymnější úředníci spoluutvářeli praktický chod republiky. Jeho stopa se tak řadí k drobným, ale důležitým kamínkům mozaiky římských dějin na prahu přerodu republiky v císařství.
