Mince Publia Septimia Gety
Mince Publia Septimia Gety pocházejí z let 198–211, kdy mladší syn Septimia Severa nesl titul caesara a od roku 209 augusta. Denáry, aurei a bronzy z Říma zachycují jeho podobu od chlapce s holou hlavou po vousatého císaře. S jeho portrétem razila bronzy i provinční města s řeckými opisy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Publius Septimius Geta (189–211) se narodil roku 189 jako mladší syn Septimia Severa a Julie Domny; jako datum se nejčastěji uvádí 7. březen a jako místo Řím nebo Mediolanum. Když bylo Getovi čtyři roky, byl jeho otec provolán císařem. V lednu 198 se Geta stal caesarem a knížetem mládeže, roku 205 zastával první konzulát a koncem roku 209 jej otec povýšil na augusta.
Se starším bratrem Caracallou soupeřil od dětství. Při tažení v Británii měl na starosti správu, zatímco Caracalla velel s otcem vojsku. Po Severově smrti v Eboraku v únoru 211 vládli bratři společně, nesnášeli se však natolik, že si rozdělili palác a uvažovalo se i o rozdělení říše. Koncem prosince 211 vylákal Caracalla bratra na smírčí schůzku u matky, kde jej setníci zabili v matčině náručí.
Caracalla nad Getovou památkou vyhlásil zatracení: jeho podobizny byly ničeny, mince přetavovány a jméno vymazáno z nápisů. Podle Cassia Diona bylo v čistkách proti jeho stoupencům zabito nebo proskribováno na dvacet tisíc lidí. Mramorových portrétů Gety se proto dochovalo velmi málo.
Mince s jeho podobiznou jsou naproti tomu hojné. Katalog RIC jich zná přes tři sta typů, téměř všechny z Říma a menší část ze syrské Laodikeie. Do roku 209 je Geta zobrazován s holou hlavou, kdežto Caracalla už s vavřínovým věncem; po otcově smrti nese dlouhý vous po vzoru Severa. Častými ruby jsou kníže mládeže s opisem PRINC IVVENT a Nobilitas, zosobnění urozenosti.





