Mince Rakousko-Uherska z Billonu
Mince Rakousko-Uherska z Billonu jsou drobné habsburské mince ze stříbra s velkým podílem mědi, ražené podle horší mincovní stopy než tolary. Patří k nim šestníky a sedmníky 18. století, sedmikrejcary přeražené z válečných dvanáctikrejcarů i šestikrejcary revolučních let 1848–1849.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Zlatník Františka Josefa I. byl vyražen roku 1862 v benátské mincovně. Averz nese portrét panovníka s vavřínovým věncem, reverz císařského dvouhlavého orla, nominál 1 FL a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Billon je slitina stříbra s převahou mědi, z níž se v habsburské monarchii razily nejdrobnější stříbrné hodnoty. Drobné mince měly vždy horší stopu než velké: podle instrukce z listopadu 1750 se stříbrné mince od tolaru po groš razily po 24 zlatých z vídeňské hřivny ryzího stříbra, kdežto drobné mince dál po 30 zlatých. Na jednu hodnotu tak připadalo méně stříbra.
Šestikrejcar Marie Terezie z Hallu s letopočtem 1745 nese hodnotu vyjádřenou římskou číslicí VI. Se zavedením konvenční měny nesly od 1. ledna 1751 nové ražby místo hodnot VI a XV označení VII a XVII. Od roku 1764 přibyl pětikrejcar ze stříbra ryzosti 375/1000.
Za válek s Francií vydala monarchie dvanáctikrejcary, které obsahovaly stříbro jen za šest krejcarů. Později se přerážely na sedmikrejcary, takže pod novým obrazem mohou být patrné zbytky původní ražby. Šestikrejcary Františka Josefa I. z let 1848 a 1849 razila vídeňská mincovna se značkou A i pražská se značkou C.





