Mince Salonina

Saloninus († 260), celým jménem Publius Licinius Cornelius Saloninus Valerianus, byl druhým synem římského císaře Galliena a jeho manželky Cornelie Saloniny. Kdy se narodil, se neví; podle portrétů byl v době svého povýšení ještě velmi mladý. Do dějin vstoupil v roce 258, kdy ho otec po náhlé smrti staršího bratra Valeriána II. prohlásil caesarem, tedy následníkem trůnu. V této hodnosti působil přibližně dva roky, aniž by výrazněji zasáhl do politiky.

Jako caesar byl vyslán do Galie, aby tam zastupoval vládnoucí rod v době, kdy Germáni opakovaně pronikali přes Rýn. Sídlil v Kolonii Agrippině, dnešním Kolíně nad Rýnem. Pro jeho mládí vládl ve skutečnosti jeho poručník, prefekt pretoriánů Silvanus, kterého některé prameny nazývají Albanus. Gallienus zatím Porýní opustil, aby bránil jiné části říše, a v Galii chyběla autorita, která by zemi skutečně ubránila. Pozdně antický životopis o Saloninovi mnoho neví a z velké části jen rozebírá, jak správně znělo jeho jméno.

Osudným se stal spor o kořist. V roce 260 porazil vojevůdce Postumus germánskou družinu vracející se z nájezdu a Silvanus jménem Salonina požadoval, aby mu kořist vydal. Postumovi vojáci se vzbouřili, provolali svého velitele císařem a oblehli Salonina v Kolíně. Jeho věrní vojáci jej v tísni prohlásili augustem, tedy plnoprávným císařem, obležení to však nezvrátilo.

Po zhruba měsíci obyvatelé města vydali Salonina i Silvana Postumovi a oba byli zabiti, ať už s Postumovým souhlasem, nebo bez něj. Postumus tím založil takzvanou galskou říši, která se od Říma oddělila na čtrnáct let. Rok 260 byl pro Gallienův rod pohromou: děd Valerián padl do perského zajetí a Gallienus, který synovi nemohl přijít na pomoc, už žádného dalšího syna na nástupce nepovýšil.