Mince Septimia Severa
Mince Septimia Severa pocházejí z let 193–211, kdy římské říši vládl zakladatel severovské dynastie. Většinu tvoří stříbrné denáry, jejichž obsah stříbra kvůli vyšším výdajům na armádu klesl ze zhruba 80 na 54 procent. Hlavní mincovnou byl Řím, na východě razily také Laodikeia a Emesa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Ovládací prvky výpisu
Septimius Severus (145–211) se narodil 11. dubna 145 v Leptis Magna v dnešní Libyi do zámožné jezdecké rodiny; po otci měl libyjsko-punské, po matce italské předky. Jako první císař pocházel z provinční rodiny neitalského původu. Za Marka Aurelia a Commoda prošel obvyklou úřednickou dráhou a v Lugdunu se roku 187 oženil se Syřankou Julií Domnou, s níž měl syny Caracallu a Getu.
Po zavraždění císaře Pertinaka jej 9. dubna 193 provolaly v Carnuntu jeho legie. Vytáhl na Řím, sesadil Didia Juliana, který si trůn koupil v dražbě, a pretoriánskou gardu nahradil vojáky ze svých legií. Soupeře Pescennia Nigra porazil roku 194 u Issu a téhož roku připojil k říši Osroénu jako novou provincii. Clodia Albina, kterému nejprve přiznal hodnost caesara, porazil roku 197 u Lugduna. Téhož roku vyplenil parthskou metropoli Ktésifón a posunul východní hranici k Tigridu.
Roku 198 jmenoval Caracallu spoluvládcem s titulem augusta, roku 209 i Getu. Roku 202 táhl v Africe proti Garamantům a dobyl jejich hlavní město Garamu. Roku 208 odjel do Británie, opevnil Hadriánův val a vytáhl do Kaledonie. Zemřel 4. února 211 v Eboraku, dnešním Yorku, a vlády se ujali jeho synové. Vojákům zvýšil roční žold z 300 na 400 denárů a vyšší výdaje na armádu kryl zhoršováním mince.
Hned po nástupu snížil ryzost denáru z 81,5 na 78,5 procenta, o rok později na 64,5 procenta a roku 196 na 54 procent; obsah stříbra v minci klesl z 2,46 na 1,82 gramu. Šlo o největší znehodnocení od Neronovy doby. Vedle denárů razil zlaté aurey a bronzové sestercie, dupondie a asy. Většina typů vznikla v Římě, další v syrských mincovnách Laodikeia a Emesa a menší počet v Alexandrii.





